Cette série plonge au cœur de Naples, ville de contrastes qui se reflète dans la vie de son protagoniste. À travers des souvenirs mélancoliques et les luttes du présent, elle explore la perte d'authenticité dans la société moderne. Nous suivons le parcours d'un homme cherchant un sens dans un monde marqué par la décadence et une nostalgie poignante pour la gloire passée. C'est un récit empreint d'ironie, de quêtes identitaires et de confrontations avec le passé.
The narrative explores a deep yearning for a past filled with excitement and indulgence. The protagonist grapples with a resurgence of old habits, including a desire for daily cocaine use and a relentless pursuit of romantic encounters. Set against the backdrop of Italy's evocative scents, the story captures the struggle between nostalgia and the consequences of a hedonistic lifestyle, highlighting themes of addiction, desire, and the quest for fulfillment.
Tony Pagoda je zpátky: o něco starší, sklíčenější, nostalgičtější, stále však schopný vtipně a bez servítků komentovat lidské pinožení v tom nesmyslném podniku, kterému se říká život. Centrem vyprávění tentokrát není on sám, ale jeho přátelé a známí. S některými z nich jsme už setkali v románu Všichni mají pravdu: s králem bulváru Toninem Pazientem, osamělým „bossem“ Fabiettem, kouzelníkem Silvanem, Tonyho rodiči, zejména s jeho podnikavou matkou. Jiné poznáváme poprvé: mága chytré televizní zábavy Maurizia Costanza, hvězdy italské pop music 60. let, fotbalisty SSC Neapol… Časovou kulisu povídek tvoří, s výjimkou několika návratů do Tonyho dětství a mládí, nultá léta našeho století. Éra Silvia Berlusconiho, finanční krize, devalvace morálky a kulturních hodnot, atmosféra úpadku a carpe diem. Svět už není, co býval: změnil se New York, festival v San Remu, ostrov Capri i sama Neapol… Zůstává jen Věčné město, protože to zemřelo už dávno. Tonyho hlavním tématem je opět hledání autenticity, okamžiků nefalšovaného úžasu, čekání na zázrak, který se může dostavit v podobě bujarého veselí a nekonečného záchvatu smíchu. Rehabilitace kultury smíchu a humoru (nikoli bezduché zábavy) se zdá jedinou záchranou našeho světa. Pokud už není pozdě.
