Paramètres
En savoir plus sur le livre
Když v roce 1951 vyšel Camusův rozsáhlý filozofický esej Člověk revoltující, znamenalo to definitivní rozkol autora s Jeanem-Paulem Sartrem a jeho žáky a epigony z řad francouzských levicových intelektuálů. Nejvíc je patrně popudil Camusův pokus očistit revoltu od krvavého stínu, který ji v dějinách vždy doprovázel, pomocí kompromisu a nalezení střední cesty mezi extrémy. Camus si klade otázky, které ani dnes neztratily nic ze své aktuálnosti, přestože jím navrhovaná řešení (příklon k antickému principu míry a k středomořské tradici, která by vyvážila německý a ruský model civilizace) mají svá úskalí: Jak se bouřit, revoltovat, revolučně měnit svět, popírat cizí moc a autoritu, a nestát se přitom vrahem? Je možná nějaká čistá, rytířská forma revolty, která by se fatálně neposkvrnila revoluční krutostí a cynismem?
Achat du livre
Člověk revoltující, Albert Camus, Kateřina Lukešová
- Langue
- Année de publication
- 2007
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Člověk revoltující
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Albert Camus, Kateřina Lukešová
- Éditeur
- Garamond
- Publié
- 2007
- Format
- rigide
- ISBN10
- 8086955559
- ISBN13
- 9788086955551
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Histoires vraies, Sciences politiques & Politique, Thématique philosophique, Politique, France, Presse d'opinion & Essais, Cadeaux pour papy, Littérature française, Existentialisme
- Première publication
- 1951
- Titre original
- ĽHomme révolté
- Évaluation
- 4,15 sur 5
- Description
- Když v roce 1951 vyšel Camusův rozsáhlý filozofický esej Člověk revoltující, znamenalo to definitivní rozkol autora s Jeanem-Paulem Sartrem a jeho žáky a epigony z řad francouzských levicových intelektuálů. Nejvíc je patrně popudil Camusův pokus očistit revoltu od krvavého stínu, který ji v dějinách vždy doprovázel, pomocí kompromisu a nalezení střední cesty mezi extrémy. Camus si klade otázky, které ani dnes neztratily nic ze své aktuálnosti, přestože jím navrhovaná řešení (příklon k antickému principu míry a k středomořské tradici, která by vyvážila německý a ruský model civilizace) mají svá úskalí: Jak se bouřit, revoltovat, revolučně měnit svět, popírat cizí moc a autoritu, a nestát se přitom vrahem? Je možná nějaká čistá, rytířská forma revolty, která by se fatálně neposkvrnila revoluční krutostí a cynismem?