Paramètres
- 208pages
- 8 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Jidiš, dnes už téměř zaniklý jazyk východoevropských chasidských štetlů, zanechal v dnešní češtině jen malou stopu: chucpe, mišpoche, košer a možná i čurbes, kibic, ksindl. Proč tedy otevírat takovou příručku? – A proč ne? odpověděl by Leo Rosten (Pan Kaplan má třídu rád) obligátní židovskou otázkou, na kterou nevíme, co říct. Třeba proto, že každé to podivné slovo, které nám předvádí, má šmrnc, sedí uprostřed vtipu na některý lidský a božský paradox – lásku, spravedlnost, peníze. Jazyk zaniká, ale židovský vtip je věčný, protože se posmívá a přitom laskavě a moudře pokyvuje hlavou. Vždyť vše je jinak. Není snad člověk komický i tragický zároveň, nepřipadá nám svět někdy absurdní a nepotřebujeme se zasmát i přes slzy?
Nous avons un total de du titre Jidiš pro radost (2013).
Achat du livre
Jidiš pro radost, Leo Calvin Rosten, Ota Ornest
- Langue
- Année de publication
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide),
- État du livre
- Abîmé
- Prix
- 3 €
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Jidiš pro radost
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Leo Calvin Rosten, Ota Ornest
- Éditeur
- Leda
- Publié
- 2013
- Format
- rigide
- Pages
- 208
- ISBN10
- 8073353334
- ISBN13
- 9788073353339
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Manuels, Esotérisme & Religion, Dictionnaires et manuels de langue, Thèmes religieux, Humour, Religion, Manuels et guides, Langues, Judaica, Juifs, Dictionnaires, Littérature juive, Judaïsme, Blagues & Anecdotes, Culture juive, Yiddish, Anecdotes juives
- Première publication
- 1968
- Titre original
- The Joys of Yiddish
- Évaluation
- 4,2 sur 5
- Description
- Jidiš, dnes už téměř zaniklý jazyk východoevropských chasidských štetlů, zanechal v dnešní češtině jen malou stopu: chucpe, mišpoche, košer a možná i čurbes, kibic, ksindl. Proč tedy otevírat takovou příručku? – A proč ne? odpověděl by Leo Rosten (Pan Kaplan má třídu rád) obligátní židovskou otázkou, na kterou nevíme, co říct. Třeba proto, že každé to podivné slovo, které nám předvádí, má šmrnc, sedí uprostřed vtipu na některý lidský a božský paradox – lásku, spravedlnost, peníze. Jazyk zaniká, ale židovský vtip je věčný, protože se posmívá a přitom laskavě a moudře pokyvuje hlavou. Vždyť vše je jinak. Není snad člověk komický i tragický zároveň, nepřipadá nám svět někdy absurdní a nepotřebujeme se zasmát i přes slzy?