Évaluation du livre
En savoir plus sur le livre
Kniha přináší inovativní výklad změn v socialistickém hnutí v českých zemích v letech 1900–1920. Sleduje dramatické události, jako jsou světová válka, revoluce v Rusku, rozpad monarchie a vznik republiky, z perspektivy mladé generace socialistických aktivistů. Cílem je nabídnout alternativní pohled na známé historické události. Autor uplatňuje generační přístup, který je v české historické vědě poprvé takto komplexně aplikován. Zaměřuje se na specifickou interpretaci světa u mládeže narozené mezi lety 1885–1900 a zohledňuje národnostní, třídní a politické rozdíly. Vývoj v českých zemích je srovnáván se situací socialistické mládeže mimo habsburskou říši a v rámci jednotlivých socialistických stran Předlitavska. Dosavadní interpretace těchto událostí často ignorovaly generační faktor, což vedlo k unitarizaci výkladu. Generační metoda se ukazuje jako relevantní nástroj pro hlubší historické poznání a odmítání ideologické předpojatosti, ať už ve smyslu adorace „Masarykovy republiky“ nebo hagiografie počátků komunistického hnutí. Tento přístup se ukazuje jako nezbytný korektor politických dějin a jako plnohodnotný rámec pro historickou práci, čímž se pojem generace stává jedním z klíčových nástrojů historikova poznání.
Achat du livre
Stáří k poradě, mladí k boji: Radikalizace mladé generace českých socialistů 1900–1920, Lukáš Fasora
- Langue
- Année de publication
- 2015
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Lukáš Fasora
- Publié
- 2015
- Format
- rigide
- ISBN10
- 807325364X
- ISBN13
- 9788073253646
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Thème historique, Histoire, Société
- Évaluation
- 2 sur 5
- Description
- Kniha přináší inovativní výklad změn v socialistickém hnutí v českých zemích v letech 1900–1920. Sleduje dramatické události, jako jsou světová válka, revoluce v Rusku, rozpad monarchie a vznik republiky, z perspektivy mladé generace socialistických aktivistů. Cílem je nabídnout alternativní pohled na známé historické události. Autor uplatňuje generační přístup, který je v české historické vědě poprvé takto komplexně aplikován. Zaměřuje se na specifickou interpretaci světa u mládeže narozené mezi lety 1885–1900 a zohledňuje národnostní, třídní a politické rozdíly. Vývoj v českých zemích je srovnáván se situací socialistické mládeže mimo habsburskou říši a v rámci jednotlivých socialistických stran Předlitavska. Dosavadní interpretace těchto událostí často ignorovaly generační faktor, což vedlo k unitarizaci výkladu. Generační metoda se ukazuje jako relevantní nástroj pro hlubší historické poznání a odmítání ideologické předpojatosti, ať už ve smyslu adorace „Masarykovy republiky“ nebo hagiografie počátků komunistického hnutí. Tento přístup se ukazuje jako nezbytný korektor politických dějin a jako plnohodnotný rámec pro historickou práci, čímž se pojem generace stává jedním z klíčových nástrojů historikova poznání.