Paramètres
- 232pages
- 9 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Předkládaný svazek se snaží především z českého pohledu nastínit poměrně komplikované dějiny tohoto teritoria. Těžiště výkladu tkví ve středověku a raném novověku (14.–17. století), kdy markrabství Horní a Dolní Lužice podléhala České koruně a kvetly kontakty a vztahy s českým územím v oblasti státoprávní, diplomatické, kulturní, církevní i hospodářské. Upozorňuje na rozdíly mezi oběma markrabstvími, která sice sdílejí název, ale ne vždy i historické osudy. Lužice navíc nesplývá jen s Lužickými Srby, jak je často vnímáno v českém povědomí. Kontakty mezi Lužicemi a Čechy udržovalo ve sledovaném období i zdejší německé obyvatelstvo. Na druhou stranu lužickosrbská kultura dříve i v současnosti inklinuje k Čechám (mj. Lužický seminář) a Lužičtí Srbové „ku Praze“ stále intenzivně vzhlížejí.
Achat du livre
Horní a Dolní Lužice, Lenka Bobková, Luděk Březina, Jan Zdichynec
- Langue
- Année de publication
- 2008
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Horní a Dolní Lužice
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Lenka Bobková, Luděk Březina, Jan Zdichynec
- Éditeur
- Libri
- Publié
- 2008
- Format
- rigide
- Pages
- 232
- ISBN10
- 8072773828
- ISBN13
- 9788072773824
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Thème historique, Histoire, Histoire des nations et des États, Lužice, Histoire Brève, Sorbres de Lusace
- Évaluation
- 4 sur 5
- Description
- Předkládaný svazek se snaží především z českého pohledu nastínit poměrně komplikované dějiny tohoto teritoria. Těžiště výkladu tkví ve středověku a raném novověku (14.–17. století), kdy markrabství Horní a Dolní Lužice podléhala České koruně a kvetly kontakty a vztahy s českým územím v oblasti státoprávní, diplomatické, kulturní, církevní i hospodářské. Upozorňuje na rozdíly mezi oběma markrabstvími, která sice sdílejí název, ale ne vždy i historické osudy. Lužice navíc nesplývá jen s Lužickými Srby, jak je často vnímáno v českém povědomí. Kontakty mezi Lužicemi a Čechy udržovalo ve sledovaném období i zdejší německé obyvatelstvo. Na druhou stranu lužickosrbská kultura dříve i v současnosti inklinuje k Čechám (mj. Lužický seminář) a Lužičtí Srbové „ku Praze“ stále intenzivně vzhlížejí.