Bookbot

Logika smyslu

Évaluation du livre

En savoir plus sur le livre

Logika smyslu francouzského filosofa Gillese Deleuze, která poprvé vyšla v roce 1969, patří k hlavním dílům tohoto autora před jeho spoluprací s Felixem Guattarim. Kniha je kolekcí 34 řad paradoxů, na něž v závěru navazuje formou přílohy pět již publikovaných, upravených statí, jež rozvíjí ty body, které jsou v předchozích řadách pouze zběžně naznačeny. Ústředním tématem je myšlení dění, jež se Deleuze snaží ve stopách Henri Bergsona či A. N. Whiteheada prosadit proti dominantní filosofii bytí. V tomto novém rámci pak přetváří klasické pojmy události, smyslu či ideje a chce ukázat, že pouze jiné chápání vztahu mezi diferencí a opakováním otevírá cestu novému obrazu myšlení, jež svou nutnost nečerpá z evidence prvních principů, nýbrž ze zkušenosti setkání s problematičností, v níž se nám ukazuje svět.

Achat du livre

Logika smyslu, Gilles Deleuze

Langue
Année de publication
2013
product-detail.submit-box.info.binding
(souple)
Nous vous informerons par e-mail dès que nous l’aurons retrouvé.

Modes de paiement

4,3
Très bien
747 Évaluations

Il manque plus que ton avis ici.

Titre
Logika smyslu
Langue
Tchèque
Éditeur
Karolinum
Publié
2013
Format
souple
ISBN10
8024622351
ISBN13
9788024622354
Séries
Première publication
1969
Titre original
Logique du sens
Évaluation
4,3 sur 5
Description
Logika smyslu francouzského filosofa Gillese Deleuze, která poprvé vyšla v roce 1969, patří k hlavním dílům tohoto autora před jeho spoluprací s Felixem Guattarim. Kniha je kolekcí 34 řad paradoxů, na něž v závěru navazuje formou přílohy pět již publikovaných, upravených statí, jež rozvíjí ty body, které jsou v předchozích řadách pouze zběžně naznačeny. Ústředním tématem je myšlení dění, jež se Deleuze snaží ve stopách Henri Bergsona či A. N. Whiteheada prosadit proti dominantní filosofii bytí. V tomto novém rámci pak přetváří klasické pojmy události, smyslu či ideje a chce ukázat, že pouze jiné chápání vztahu mezi diferencí a opakováním otevírá cestu novému obrazu myšlení, jež svou nutnost nečerpá z evidence prvních principů, nýbrž ze zkušenosti setkání s problematičností, v níž se nám ukazuje svět.