Historický román o Římě za vlády císařů Tiberia a Caliguly. Doba zániku římské republiky a nástupu imperátorské diktatury je zachycena v širokém záběru, usilujícím obsáhnout nejen postavy vladařů světové říše, jejich oblíbenců a jejich okolí vůbec, ale též životní prostředíporobených a zotročených poddaných.
Již čtvrté, sličně vypravené vydání sbírky básní autora románů Červená země a Bílý smích. Jeho mužné a hluboce lidské verše byly hned při prvním vyjití r. 1930 velmi uznale přivítány jak kritiky, tak básníky. J. Hora ji charakterizoval jako "knihu zralého básnictví, svěží obraznosti a velkého slovního kouzla". Dovětek napsali F. X. Šalda, Josef Hora a František Hrubín.
" Il ne se souciait aucunement de son habit : son uniforme n'était pas vert mais d'une couleur tirant vaguement sur le roux farineux. Le col en était si étroit et étriqué que son cou, bien qu'il ne l'eût point long, paraissait proprement démesuré lorsqu'il en émergeait [...]. Immanquablement, des choses se collaient à son uniforme : tantôt un brin de paille, tantôt un bout de fil, et il avait en outre l'art tout particulier, lorsqu'il était dans la rue, de passer sous une fenêtre juste au moment où l'on en déversait toutes sortes de saletés, si bien qu'il transportait perpétuellement sur son chapeau des épluchures de pastèque ou de melon et autres sornettes du même genre. La vie d'Akaki Akakievitch, bornée à l'univers étroit de son travail au ministère, se trouve bientôt métamorphosée par un projet invraisemblable : l'acquisition d'un manteau neuf...
poprvé v tisku 1893, tentokrát 8 vydání s ilustracemi Josefa Lieslera, pro Klub Mladých Čtenářů
Ani v této sbírce není Kamil Bednář z básníků, jimž psaní veršů znamená sotva víc než důmyslnou hru jazykového estéta se slovy nebo více méně nezávazné, byť velmi rozcitlivělé „marné snění“. V básni „O propast opřeno“, položené v čelo sbírky, vyznává se Bednář hrdě,jakým jest, jakým již z osudové nutnosti musí být básníkem. A jest básníkem hrdinským, osobnostním, jemuž je poezie vroucnou a vášnivou výpovědí.
Hlavním hrdinou románu je stárnoucí zeman Alonso Quijano, který se pomátl na rozumu ze čtení rytířských románů. Proto se rozhodl, že se stane rytířem. Sobě i svému koni vymyslel jména a určil si ženu, pro níž bude konat své skutky. Během první výpravy je jedním hospodským pasován na rytíře. Při další výpravě získá sluhu jménem Sancho Panza. Ten se s ním vydává na cesty jen proto, že mu Alonso slíbil ostrov. Následuje řada příběhů, které jsou motivem cesty, kdy poblázněný idealista stále znovu naráží na realitu.
À Parme, l'ombre de la chartreuse s'étend sur la cour et sur les intrigues aristocratiques des quelques happy few qui l'animent : Gina la belle duchesse, le comte Mosca, mais surtout le jeune Fabrice del Dongo, qui suscite l'amour de tous ceux qui le croisent. Comment ne pas l'aimer, ce jeune rêveur plein de grâce, qui transfigure la réalité ? Mais lui, que tout le monde aime, qui saura-t-il aimer ? C'est la question qui hante Fabrice, et Stendhal nous entraîne dans sa quête, qui le conduira de Milan à Parme, de Waterloo au lac de Côme, jusqu'à la prison de la tour Farnèse où son destin va basculer... Roman d'apprentissage ou rêverie italienne ? Tout l'art de Stendhal tient justement à cette ambiguïté, entre un amer constat d'impuissance et une invitation à la magie poétique, entre désenchantement et ré-enchantement.
Dramatický detektivní příběh, odehrávající se koncem 19. století na pozadí národnostních třenic mezi Slovany a Germány v Pobaltí. V zapadlé krčmě v lesích u silnice je nalezen zavražděný bankovní sluha, který převážel v dostavníku velkou částku peněz. Svoji úlohu v ději hraje tajemný uprchlík ze sibiřského vyhnanství, jehož osud souvisí s neutěšenou politickou situací v Pobaltí. Ve vynalézavosti, se kterou se vrší záhadné okolnosti zločinu, poznáváme příslovečnou fantazii slavného pisatele vědecko-fantastických románů. 13-055-69
