Vojtěch Šarše Livres

Ce travail est centré sur un livre d'Aimé Césaire, son Cahier d'un retour au pays natal. Le but de l'ouvrage, comme l'indique le titre, est de décrire la fonction et la valeur de la langue poétique et de l'écriture de Césaire dans son oeuvre. Le texte s'efforce de démontrer par quels procédés littéraires l'auteur rend sa poésie authentique et non-convetionnelle et tente de prouver, au moyen d'analyses linguistico-sémantiques, que le livre est un espace libérateur pour l'auteur et pour ses lecteurs.

John Doe, hlavní postava knihy, chtěl žít svůj život. Stal se však pouhým odrazem upadající společnosti, její víry, jejího boha, jejího života – jak fyzického, tak duševního. Tato kniha vyšla ve spolupráci s kapelou Kruton a s ilustrátorem Antonínem Handlem. Básnické texty, které zde najdete, jsou zároveň písňové texty stejnojmenného alba výše zmíněné kapely. Jsou doprovozené pěti různorodými povídkami, jež vyprávějí několikerá utrpení Johna Doea

„Maldoror 2020: setkání s Isidorem Ducassem – poznámky, výpisky, vzkazy, volání, ozvěny“ je soubor třiceti reprodukcí kreseb Karla Demela inspirovaných Zpěvy Maldororovými. Karel Demel na cyklu pracoval tři roky. Textem doprovodil Břetislav Ditrych. Studii o Zpěvech Maldororových v češtině a francouzštině napsal Vojtěch Šarše. Úryvky ze Zpěvů Maldororových přeložil Prokop Voskovec. Bibliofilie v nákladu 150 ručně číslovaných výtisků, výtisky 1–40 jsou určeny pro subskripční tisk s vloženou přílohou, originálním, podepsaným a číslovaným grafickým listem – kombinovanou technikou Karla Demela, který vytiskl Milan Dřímal.

Kolektivní monografie Zamyšlení nad africkými identitami zobrazenými v básnickém prostoru je závěrečným dílem trilogie o afrických literaturách. Sestává z deseti esejů z pera zahraničních i českých literárních badatelů a badatelek, kteří se zaměřují na hledání identity v poetickém prostoru vytvářeném nejenom africkými básníky a básnířkami, ale i autory a autorkami z africké diaspory. Tato kolektivní monografie není jako předchozí dva díly zaměřena na subsaharskou frankofonní produkci. Jejím cílem je vyhodnotit, do jaké míry poetická tvorba ovlivňuje identitární přináležitost básníka i jeho lyrického subjektu k teritoriu, které i po více jak tisíci letech zůstává chtěnou, či nechtěnou křižovatkou kulturních a politických vlivů. Každý esej nahlíží na tuto otázku z jiného úhlu pohledu, vybrané texty vycházejí z konkrétních básní, jiné se věnují spíše národním literaturám a typickým prvkům, které je propojují a vytvářejí tak určité literární pole.

První díl nesoucí název Hledání subsaharských identit v románové tvorbě je komentovanou antologií třinácti úryvků z románů napsaných jedenácti subsaharskými frankofonními autory mezi léty 1954 a 2009. Vybraná díla, odehrávající se v různých prostředích a odlišných obdobích, spojují témata hledání kořenů, kulturní alienace a vypořádávání se s koloniálním dědictvím. Autoři těchto románů jsou kritiky a literárními historiky považováni za klasiky subsaharských frankofonních literatur. Antologii předchází šest esejů, které vysvětlují na příkladech dalších děl subsaharských autorů stejného období stále aktuální problematické aspekty těchto literatur a zasazují je do historického kontextu. Jedná se především o koloniální politiku asimilace a její důsledky, užívání francouzského jazyka a opomíjení afrických jazyků na území bývalých kolonií či rozdíl mezi francouzským a frankofonním autorem. Editor: Mgr. Vojtěch Šarše.

Druhý díl s názvem Rozpravy o identitách ve frankofonním prostoru subsaharské Afriky je souborem jedenácti rozhovorů, a to se čtyřmi africkými autory, pěti univerzitními profesory a badateli v oblasti subsaharských literatur a dvěma nakladateli. Kladené otázky jsou si navzájem podobné, aby odpovědi čtenáři dovolily nahlédnout na probíraná témata z vícero úhlů pohledu. Rozhovory se týkají pozice subsaharského frankofonního autora v rámci světové a frankofonní literatury či jeho chápání francouzského jazyka, jenž je dosud neopominutelným aspektem subsaharských literatur. Dva dotazovaní přispěli eseji, které rozšiřují jejich odpovědi. První je historicko-faktografického charakteru a popisuje zrod subsaharských literatur, druhý je zaměřený na jejich proměny a etapy v moderním vývoji. Knihu uzavírá série tří esejů od afrikanisty Vladimíra Klímy o trojici významných kamerunských spisovatelů, kultuře Jorubů a ústní lidové slovesnosti.