Plus d’un million de livres disponibles en un clic !
Bookbot

Martin Flašar

    1 janvier 1979
    Umění a nová média
    Poème électronique, 1958: Le Corbusier, E. Varèse, I. Xenakis
    Electronic music today: Where are we going and what are we doing?
    Umělec nesmí nikdy ztratit odvahu
    Mankind – Music – Technology / Technology in the Musical Thinking of the 20th and Early 21st Centuries
    • Člověk – hudba – technika. Technologie v hudebním myšlení 20. a počátku 21. století Kniha je výsledkem trvalého zaujetí autora pro hudbu 20. a počínajícího 21. století a jeho celoživotního zájmu o technologie. Jak artificiální komponovanou hudbu posledních desetiletí ovlivňuje vývoj techniky? Jak se nové technologie promítají do hudebního myšlení skladatelů? Právě na tyto otázky přináší kniha odpovědi.

      Mankind – Music – Technology / Technology in the Musical Thinking of the 20th and Early 21st Centuries
    • Umělec nesmí nikdy ztratit odvahu

      • 423pages
      • 15 heures de lecture
      4,0(2)Évaluer

      Publikace odhaluje podrobnosti vztahů Bohuslava Martinů s jeho žákem a skladatelem Janem Novákem v letech 1947–1959 na pozadí dochované korespondence. Kniha přináší edici souboru dopisů Martinů Novákovi a dále korespondenci Jana Nováka o Martinů a naopak. Interpretace nově získaných pramenů odkrývá bohatou síť souvisejících faktů, událostí a kontaktů, které rekonstruují rámec dobové hudební kultury. Vymezují také roli Jana Nováka a jeho manželky Elišky v propagaci díla Martinů v 50. letech u nás v době, kdy čelil politicky angažované kritice. Monografie se též snaží poukázat na paralely v životě a tvorbě obou skladatelů, ať se jedná o emigraci, evropanství, humanismus nebo vztah k lidové hudbě a divadlu. Kniha, která vychází ke 100. výročí narození Jana Nováka, se snaží přispět k hlubšímu pochopení a docenění díla tohoto významného skladatele, který byl z důvodu emigrace odsouzen k povinné kolektivní amnézii.

      Umělec nesmí nikdy ztratit odvahu
    • Tradiční „moderní“ svět elektroakustické hudby z dob poválečných avantgard je ten tam – svět její výlučnosti , jinakosti, exkluzivity, ba její institucionální specifičnosti. Ona tradiční kategorie elektroakustické hudby i její odlesky v nedávném postmoderním diskurzu se staly nezajímavé. Naopak zajímavým se staly všechny ty novéodstíny, valéry a rezonance tolika rozmanitých zákoutí současné globální scény akustických umění, která tradiční kategorii elektroakustické hudby organicky pohltila.

      Electronic music today: Where are we going and what are we doing?
    • „Poème électronique“ byla jedním z prvních komplexních multimediálních děl, které důsledně využívalo řízeného pohybu elektroakustického materiálu v architektonickém prostoru. Pro prezentaci firmy Philips na Světové výstavě v Bruselu v r. 1958 jej připravila trojice umělců Le Corbusier, Edgard Varèse a Iannis Xenakis. Označení Poème électronique v této práci reprezentuje soubor uměleckých počinů v oblasti architektury, hudby a vizuálního umění, které s pavilonem Philips souvisely. Zvláštní pozornost je věnována osobnosti solitéra a průkopníka elektroakustické hudby Edgarda Varèse. Ambicí předkládané publikace je sledování vývojových linií hlavních protagonistů protínajících interpretační rámec konstruovaný estetikami dobových uměleckých směrů a hnutí.

      Poème électronique, 1958: Le Corbusier, E. Varèse, I. Xenakis
    • Umění a nová média

      • 188pages
      • 7 heures de lecture

      Název publikace Umění a nová média vymezuje pole zájmu autorského kolektivu, ale také taktiky pohybu tímto polem. Slovní spojení umění a nová média poukazuje k výzkumu vzájemných vlivů, referencí a fúzí umělecké kreativity a techniky, především informačních a komunikačních aparátů (od rozhlasu, přes první počítačovou grafiku, po virtuální světy a světovou počítačovou síť), jak se rozvíjel a proměňoval v průběhu 20. a začátku 21. století. Pozornost je věnována zejména těm momentům, kdy jednotlivá média byla „nová” a v jejich recepci se zvlášť zřetelně odrážely naděje a obavy, které byly do nich promítány. Předkládaná kolektivní monografie završuje práci řešitelského týmu Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na výzkumu funkcí techniky při vzniku a provozování múzického díla, který byl umožněn díky grantové podpoře Centra základního výzkumu AMU&MU. Autoři: Barbara Büscher, Markéta Dvořáková, Martin Flašar, Jana Horáková, Jozef Kelemen, Vojtěch Kolář, Jakub Macek, Petr Macek, Ivo Medek, Viktor Pantůček, Tomáš Ruller, Lubomír Spurný, Miloš Štědroň, Jaroslav Švelch

      Umění a nová média