Člověk – hudba – technika. Technologie v hudebním myšlení 20. a počátku 21. století Kniha je výsledkem trvalého zaujetí autora pro hudbu 20. a počínajícího 21. století a jeho celoživotního zájmu o technologie. Jak artificiální komponovanou hudbu posledních desetiletí ovlivňuje vývoj techniky? Jak se nové technologie promítají do hudebního myšlení skladatelů? Právě na tyto otázky přináší kniha odpovědi.
Publikace odhaluje podrobnosti vztahů Bohuslava Martinů s jeho žákem a skladatelem Janem Novákem v letech 1947–1959 na pozadí dochované korespondence. Kniha přináší edici souboru dopisů Martinů Novákovi a dále korespondenci Jana Nováka o Martinů a naopak. Interpretace nově získaných pramenů odkrývá bohatou síť souvisejících faktů, událostí a kontaktů, které rekonstruují rámec dobové hudební kultury. Vymezují také roli Jana Nováka a jeho manželky Elišky v propagaci díla Martinů v 50. letech u nás v době, kdy čelil politicky angažované kritice. Monografie se též snaží poukázat na paralely v životě a tvorbě obou skladatelů, ať se jedná o emigraci, evropanství, humanismus nebo vztah k lidové hudbě a divadlu. Kniha, která vychází ke 100. výročí narození Jana Nováka, se snaží přispět k hlubšímu pochopení a docenění díla tohoto významného skladatele, který byl z důvodu emigrace odsouzen k povinné kolektivní amnézii.
Tradiční „moderní“ svět elektroakustické hudby z dob poválečných avantgard je ten tam – svět její výlučnosti , jinakosti, exkluzivity, ba její institucionální specifičnosti. Ona tradiční kategorie elektroakustické hudby i její odlesky v nedávném postmoderním diskurzu se staly nezajímavé. Naopak zajímavým se staly všechny ty novéodstíny, valéry a rezonance tolika rozmanitých zákoutí současné globální scény akustických umění, která tradiční kategorii elektroakustické hudby organicky pohltila.
„Poème électronique“ byla jedním z prvních komplexních multimediálních děl, které důsledně využívalo řízeného pohybu elektroakustického materiálu v architektonickém prostoru. Pro prezentaci firmy Philips na Světové výstavě v Bruselu v r. 1958 jej připravila trojice umělců Le Corbusier, Edgard Varèse a Iannis Xenakis. Označení Poème électronique v této práci reprezentuje soubor uměleckých počinů v oblasti architektury, hudby a vizuálního umění, které s pavilonem Philips souvisely. Zvláštní pozornost je věnována osobnosti solitéra a průkopníka elektroakustické hudby Edgarda Varèse. Ambicí předkládané publikace je sledování vývojových linií hlavních protagonistů protínajících interpretační rámec konstruovaný estetikami dobových uměleckých směrů a hnutí.
Název publikace Umění a nová média vymezuje pole zájmu autorského kolektivu, ale také taktiky pohybu tímto polem. Slovní spojení umění a nová média poukazuje k výzkumu vzájemných vlivů, referencí a fúzí umělecké kreativity a techniky, především informačních a komunikačních aparátů (od rozhlasu, přes první počítačovou grafiku, po virtuální světy a světovou počítačovou síť), jak se rozvíjel a proměňoval v průběhu 20. a začátku 21. století. Pozornost je věnována zejména těm momentům, kdy jednotlivá média byla „nová” a v jejich recepci se zvlášť zřetelně odrážely naděje a obavy, které byly do nich promítány. Předkládaná kolektivní monografie završuje práci řešitelského týmu Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na výzkumu funkcí techniky při vzniku a provozování múzického díla, který byl umožněn díky grantové podpoře Centra základního výzkumu AMU&MU. Autoři: Barbara Büscher, Markéta Dvořáková, Martin Flašar, Jana Horáková, Jozef Kelemen, Vojtěch Kolář, Jakub Macek, Petr Macek, Ivo Medek, Viktor Pantůček, Tomáš Ruller, Lubomír Spurný, Miloš Štědroň, Jaroslav Švelch