Próza současné ruské básnířky a esejistky Mariji Stěpanovové s účtujícím názvem Památce paměti reaguje na dnešní posedlost minulostí. Autorka se k ní obrací, aby ji důkladně prozkoumala a vypořádala se s ní. Příběh se soustředí na zdánlivě obyčejnou ruskou, respektive sovětskou rodinu s židovskými a ukrajinskými kořeny, jejíž členové jsou lhostejnými statisty bouřlivých dějin dvacátého století – revolucí, čistek a válek, které tvoří pozadí jejich každodenního života. Stěpanovová citlivě kombinuje dopisy, deníky a fotografie z domácího archivu s vyprávěním o sobě a své cestě za osudy mrtvých předků. I když autorka ironicky zmiňuje, že se jedná o hledání kořenů, osobní linie se prolíná s esejistickými kapitolami o významných osobnostech, jako jsou Osip Mandelštam, W. G. Sebald, Rafael Goldchain a Francesca Woodman, a další. Všechny spojuje autorčina snaha pochopit, co znamená paměť v epoše postpaměti a jak minulost ovlivňuje naši současnost. Román není jen soukromým pomníkem rodinné paměti, ale naléhavým pokusem zbavit se nutkavé potřeby neustále se ohlížet zpět. Kniha byla zařazena do užšího výběru mezinárodní Booker Prize 2021.
Marija Stěpanov Livres
La poétique de Maria Stepanova, à la fois contemporaine et intemporelle, réfute l'idée d'une crise de la prosodie traditionnelle. Elle expérimente l'authenticité de l'énoncé de l'auteur, appliquant des idiosyncrasies personnelles à une persona poétique. Pour Stepanova, il ne s'agit pas seulement d'une figure de style, mais d'un acte de volonté personnelle, d'une tentative de percer jusqu'au sujet. Son langage poétique est très distinctif, déformant les formes des mots à tous les niveaux pour révéler de nouveaux sens, actuels et potentiels.

