Martin Franc Livres

Anglické vydání - Dějiny Akademie věd ČR v obrazech.

Od početí a porodu přes výchovu a vzdělávaní a získávaní prvních pracovních zkušenosti až po práh dospělosti v prostředí města, vesnice i šlechtických rodů, v rodině, ve škole či sirotčinci, za války i v míru. První velkorysé shrnutí ukazuje, jak se do tématu dětství promítají nejen poznatky o vývoji školství či práva, o dobové stravě, o bydleni, odívaní či řemeslném zpracovaní hraček, ale také psychologické výzkumy traumat nebo badání o vzniku a vývoji pediatrie jako samostatného lékařského oboru. Dětství má však i svůj „velký dějinný příběh“. Ať už se jedna o dětské sňatky ve středověkých panovnických domech, osvícenské reformy a postupné prosazení právní ochrany dítěte, o oslavu dětství jako naděje lidstva v rané fázi komunistického režimu, nebo naopak obavu z podvratného potenciálu mládí za normalizace, dítě je vždy také téma politické. A ačkoli jde v mnoha těchto případech spíše o jeho zneužití, díky civilizačním posunům od středověku dodnes v dětství přece jen přibývá radostných chvil. ISBN 978-80-7432-000-2

Publikace se zabývá proměnou vědeckého a vysokoškolského prostředí v poválečných letech na příkladu vzájemné spolupráce i konkurence mezi Univerzitou Karlovou a Československou akademií věd.Radikální proměna společnosti v době poúnorové zásadně ovlivnila jak vědecké, tak i vysokoškolské instituce. Toto období je charakteristické hledáním fungujícího modelu koexistence obou výzkumných prostředí a postupným přesunem jejich pozice z “pouhé” socialistické výrobní síly k respektovanému mozkovému trustu, jenž měl vytvářet formulace politických a ekonomických strategií a legitimizovat důležitá rozhodnutí. Autoři na příkladu Univerzity Karlovy a nově založené Československé akademie věd ukazují, jak fungovala jejich vzájemná spolupráce i soupeření, jak se (ne)implementoval akademický režim ze Sovětského svazu, jaký byl jejich obraz ve společnosti i jejich reálný vliv a co všechno zůstalo v tomto prostředí z let poválečných a co naopak se v něm z této doby promítlo až do současnosti.

Studie vývoje kulturního dění a životního stylu se skládá ze tří částí. Dílo představuje nové pojetí problematiky i v mezinárodním kontextu. Od podobných lexikálních prací se liší především snahou o jasné časové zařazení a o podloženost na základě dobových pramenů. Autoři zde mapují členitou oblast kultury a životního stylu v padesátých a šedesátých letech pomocí dobových pojmů a výrazů, prostřednictvím hesel a sond do oblastí každodenního života tehdejšího Československa.

Životopisná studie věnovaná mikrobiologovi Ivanu Mládkovi ilustruje vztah vědy a politiky (vědní politiku) v Československu od 50. do 80. l. 20. stol. Současně je příspěvkem k dějinám ČSAV.

Studie vývoje kulturního dění a životního stylu se skládá ze tří částí. Dílo představuje nové pojetí problematiky i v mezinárodním kontextu. Od podobných lexikálních prací se liší především snahou o jasné časové zařazení a o podloženost na základě dobových pramenů. Autoři zde mapují členitou oblast kultury a životního stylu v padesátých a šedesátých letech pomocí dobových pojmů a výrazů, prostřednictvím hesel a sond do oblastí každodenního života tehdejšího Československa.

Kniha Stanislava Holubce a Martina France srovnává západní studentské hnutí z roku 1968 se situací v Československu.

Kniha, kterou připravili zkušení badatelé Jiří Knapík a Martin Franc společně s kolektivem českých i německých historiků střední generace, nabízí sondy do života českých dětí a dospívajících ve věku od 6 do 18 let v letech 1948–1970. Zabývá se poměry v tehdejších rodinách, hmotnou kulturou obklopující tehdejší školáky, jejich mimoškolními aktivitami a formou trávení letních prázdnin. Všímá si snah politické sféry ovlivňovat nejmladší generaci, fungování oficiálních dětských a mládežnických organizací stejně jako rostoucího významu masových médií v životě dětí a mládeže. Nezapomíná ani na důležitá specifika učňovské mládeže nebo na méně radostné otázky tehdejšího dětství a mládí – kriminalitu spojenou s touto věkovou skupinou, dětské domovy, sebevražednost a rovněž péči o mentálně, tělesně i sociálně postiženou mládež. Většina kapitol se sice opírá zejména o archivní výzkum a dobovou literaturu, neoddělitelnou součástí výzkumu byly i vzpomínky pamětníků. Jeho výsledky shrnuje speciální kapitola, která přispívá k oživení výkladu a zaplňuje historii konkrétními osudy. Publikaci doplňují dílčí exkurzy do celkově velmi široké a u nás dosud celistvě nezkoumané problematiky, stejně jako řada unikátních doprovodných fotografií.