Évaluation du livre
Paramètres
- 360pages
- 13 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Publikace se zabývá proměnou vědeckého a vysokoškolského prostředí v poválečných letech na příkladu vzájemné spolupráce i konkurence mezi Univerzitou Karlovou a Československou akademií věd.Radikální proměna společnosti v době poúnorové zásadně ovlivnila jak vědecké, tak i vysokoškolské instituce. Toto období je charakteristické hledáním fungujícího modelu koexistence obou výzkumných prostředí a postupným přesunem jejich pozice z “pouhé” socialistické výrobní síly k respektovanému mozkovému trustu, jenž měl vytvářet formulace politických a ekonomických strategií a legitimizovat důležitá rozhodnutí. Autoři na příkladu Univerzity Karlovy a nově založené Československé akademie věd ukazují, jak fungovala jejich vzájemná spolupráce i soupeření, jak se (ne)implementoval akademický režim ze Sovětského svazu, jaký byl jejich obraz ve společnosti i jejich reálný vliv a co všechno zůstalo v tomto prostředí z let poválečných a co naopak se v něm z této doby promítlo až do současnosti.
Achat du livre
Mezi konkurencí a spoluprací. Univerzita Karlova a Československá akademie věd 1945-1969, Jakub Jareš, Martin Franc
- Langue
- Année de publication
- 2018
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Mezi konkurencí a spoluprací. Univerzita Karlova a Československá akademie věd 1945-1969
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Jakub Jareš, Martin Franc
- Éditeur
- Karolinum
- Publié
- 2018
- Format
- souple
- Pages
- 360
- ISBN10
- 8024639785
- ISBN13
- 9788024639789
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Thème historique, Histoire, Université Charles de Prague, Académie tchécoslovaque des sciences
- Évaluation
- 5 sur 5
- Description
- Publikace se zabývá proměnou vědeckého a vysokoškolského prostředí v poválečných letech na příkladu vzájemné spolupráce i konkurence mezi Univerzitou Karlovou a Československou akademií věd.Radikální proměna společnosti v době poúnorové zásadně ovlivnila jak vědecké, tak i vysokoškolské instituce. Toto období je charakteristické hledáním fungujícího modelu koexistence obou výzkumných prostředí a postupným přesunem jejich pozice z “pouhé” socialistické výrobní síly k respektovanému mozkovému trustu, jenž měl vytvářet formulace politických a ekonomických strategií a legitimizovat důležitá rozhodnutí. Autoři na příkladu Univerzity Karlovy a nově založené Československé akademie věd ukazují, jak fungovala jejich vzájemná spolupráce i soupeření, jak se (ne)implementoval akademický režim ze Sovětského svazu, jaký byl jejich obraz ve společnosti i jejich reálný vliv a co všechno zůstalo v tomto prostředí z let poválečných a co naopak se v něm z této doby promítlo až do současnosti.