Eva Kalivodová Livres

Editoři: Eva Kalivodová a Petr Eliáš. Jan Zábrana patřil k nejvýraznějším českým spisovatelům a překladatelům druhé poloviny 20. století. Komunistický režim mu až na malé výjimky umožnil publikovat pouze překlady, jeho vlastní tvorba zůstala do roku 1989 zcela ve stínu jeho rozsáhlého a uznávaného překladatelského díla. Teprve během devadesátých let minulého století, po rozkrytí celé jeho tvůrčí šíře, se v úplnosti ukázalo, jak pozoruhodně mnohostranným autorem Zábrana byl. V prvním listopadovém týdnu roku 2015 uspořádal Ústav translatologie FF UK za podpory Ministerstva kultury České republiky konferenci s názvem Jan Zábrana: básník, překladatel, čtenář. Výstup z tohoto odborného setkání představuje stejnojmenná kolektivní monografie pod zkušeným edičním vedením Evy Kalivodové a Petra Eliáše, prezentující rozmanitost životní, překladatelské i literárně tvůrčí cesty Jana Zábrany. Esejistické i analytické stati řady přispěvatelů zvučných jmen doplňují vzpomínkové bloky Zábranových redakčních spolupracovníků, vstupy strážkyně básníkova odkazu Marie Zábranové a také ukázky prací nadějných Zábranových oborových pokračovatelů. Texty provázejí archivní dokumentární fotografie a reprodukce unikátních písemností osobního i pracovního charakteru.

První světová válka na dlouhá léta rozdělila manžele Hanu a Edvarda Benešovy. Edvard Beneš po boku T. G. Masaryka a M. R. Štefánika se pozvolna dostával do vedení československého zahraničního odboje v Paříži a trpělivě získával pozice v akademickém, žurnalistickém, diplomatickém a politickém světě. Jeho žena Hana zůstala v Praze a byla zatčena v tzv. knoflíkové aféře na podzim 1915. Až do ledna 1917 byla vězněna ve Vídni a po svém propuštění žila převážně na českém venkově každodenní starostí o obživu. O svém životě za války sepsala krátké, ale zajímavé svědectví, které je kontrastním pandánem k poznámkám jejího manžela.

Kniha je souborem textů, které vznikly z přednášek a diskusí ve stejnojmenném kolokviu Centra genderových studií FF UK v zimním semestru akademického roku 2005-2006. Jednotlivé texty se vracejí k obvykle automaticky používaným slovům mateřství a vychovatelství v širších obrysech. Prozkoumávají přitom jejich historický, estetický, sémiotický, sociální, politický, filosofický, psychologický, etnologický a antropologický obsah. Společné genderové východisko oživuje různé metody a metodologické postupy a zakládá interdisciplinaritu jednotlivých pohledů, vřelých jako mateřská náruč

Dívka Sarah se učí jezdeckému umění od svého dědečka, bývalého špičkového drezéra. V jejích čtrnácti letech dojde ale k tragické události a mladičká krasojezdkyně se od té chvíle musí protloukat životem sama.. Vydání je doplněno o další dva podobně laděné romány angloamerických ženských autorek: Tichý muž od Sandry Brown a Dům v Provenci Bridget Asherové, oba rovněž ve zkrácených verzích.

Bored with her marriage, a psychoanalyst’s wife embarks on a wild, life-changing affair After five years, Isadora Wing has come to a crossroads in her marriage: Should she and her husband stay together or get divorced? Accompanying her husband to an analysts’ conference in Vienna, she ditches him and strikes out on her own, crisscrossing Europe in search of a man who can inspire uninhibited passion. But, as she comes to learn, liberation and happiness are not necessarily the same thing. A literary sensation when first published in 1973, Fear of Flying established Erica Jong as one of her generation’s foremost voices on sex and feminism. Nearly four decades later, the novel has lost none of its insight, verve, or jaw-dropping wit.

Mezioborový sborník obsahuje stati věnované obrazu a metafoře ženy v umění a filozofickém myšlení nejrůznějších civilizačních okruhů v nejrůznějších obdobích.

Studie v přítomném sborníku jsou dílem autorů z několika univerzitních pracovišť. Smyslem studií je přiblížit souvislosti textu a kultury, současně představit roli překladatelského usilí v oblasti překladů ze skandinávských literatur a upozornit na zajímavé české překlady z ruské literatury. Rovněž ukázat překlad jako možný nástroj ideologické manipulace a mnoho dalších problémů, jakým je role překladatele v recepci díla v českém prostředí a psychologie překládání. Vydáno v rámci výzkumného záměru FF UK v Praze: Základy moderního světa v zrcadle literatury a filozofie v návaznosti na mezinárodní konferenci Profilace českého překladu po roce 1945, uspořádanou 18. dubna 2008 na půdě Ústavu translatologie FF UK v Praze.Obsahuje bibliografie a bibliografické odkazy.

V práci Evy Kalivodové se prolíná několik jejích dlouhodobých zájmů, a to o oblast české a anglické literatury 19. století s některými přesahy do století dvacátého, o problematiku překladu a o rodová čili genderová studia. Právě hra mnohostranných vzájemných působení, mezi kterými autorka nachází neočekávaná spojení, a dokáže tak nabídnout nové vnímání koncepcí, pojmů a tvrzení, tradičně ukotvených v diskurzu (zdánlivě) oddělených disciplín, činí z daného textu téměř dobrodružství. Svůj koncept rodu v životě literatury odvíjí Eva Kalivodová od takového chápání kategorie rodu, jehož obsah se ustaluje či děje v době každé jedné situace a ve vzájemném napětí rodů obou. Dodejme, že svým textem tuto cestu podnětně otevírá, přičemž do sítě dynamiky rodových vztahů zapojuje také dynamiku domácího a cizího, sledovanou na materiále překladů. Právě setkání s cizím a proces jeho přenesení do domácího kontextu může efektivně odhalit limity a povahu našeho vlastního sebe-pochopení, a tedy i sebe-pochopení rodového.