Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny
- 40pages
- 2 heures de lecture
Text divadelní hry vychází u příležitosti premiéry 16. září 2016 ve Studiu Hrdinů.V roce 2016 vydalo jako svou 1. publikaci Studiu Hrdinů.







Text divadelní hry vychází u příležitosti premiéry 16. září 2016 ve Studiu Hrdinů.V roce 2016 vydalo jako svou 1. publikaci Studiu Hrdinů.
Esejisticky laděná próza, monolog ústavního právníka, bývalého sociálního demokrata a vcelku slabošského intelektuála. Autor zde, podobně jako v dalších svých knihách, opět klade radikálně skeptické otázky, které znepokojují.
David Zábranský, autor románů Slabost pro každou jinou pláž a Šternův pokus milovat, nositel Magnesie Litery za objev roku (2007), přichází se třetí knihou. Kus umělce je útlá, kompaktní novela o polském divadle.
Toto je deník dobře zavedeného spisovatele. Je mu pětačtyřicet, má ženu, dvě děti a bydlí v Athénách. Všechny své trumfy už rozdal, jeho ješitnost je zhrzená, stárne. Kdo je David Zábransky a má to nejlepší už za sebou? Nevíme. Ale čas dospět, přestat si lhát do kapsy a odhodit servítky právě nastal. Toto je román o krizi středního věku i nevyžádaná přírucka pro česky literární provoz. Shit! Fuck! Byl jsem přistižen při činu stárnutí. Kdo to nechce zažít, ať nejezdí do Athén. (Strana 83) Kde je vděk? Kde je život? Kde je vděk – život? (Strana 194) Vidím svět černě – prizmatem pornostránky BlacksOnBlondes. (Strana 248) Derniéra, která má úspěch, je prakticky vzato projevem kolektivní blbosti. (Strana 208)
Martin Juhás čili Československo je román o letmých vztazích Čechů, Slováků, komunistů, fašistů, nacistů, Němců a příslušníků dalších menšin v období mezi lety 1918 až 1948, jehož cílem není přispět k odčiňování vin či k lepší informovanosti o daném historickém úseku, nýbrž vzbudit čtenářův údiv, představit mu na základě reálných i fiktivních historických událostí smyšlený svět, který do nových rozměrů transformuje mimo jiné i již zmíněné historické události. Dobrodružný text o řekách, soutocích a plynutí, jakož i o stojatých vodách a jednom bahnitém rybníku se z velké části odehrává ve Strakonicích a na západoslovenské Kysuci.
David Zábranský přichází se svou v pořadí již čtvrtou knihou. Po vysoce ceněném románu "Slabost pro každou jinou pláž" (Magnesia Litera za Objev roku), rozporně přijaté próze "Šternův pokus milovat" a novele "Kus umělce" vychází "Edita Farkaš". Vybroušený, vyzrálý text sumarizuje milostný život hrdiny, včetně jeho aktuálního vzplanutí. Touha po romství, daná povoláním hrdiny románu, který svojí profesí obhájce lidských práv a bojovníka proti diskriminaci odkazuje k autorovým zkušenostem v téže oblasti, je kladena znovu a naléhavěji, tentokráte ve sféře citové – touha po romství se proměňuje v honbu za Romkou, v honbu pomalou, vedenou krok za krokem, v honbu meditativní. Jde o román kompaktní a čtivý a to i navzdory tomu, že dějová linka zde není zdaleka tím nejpodstatnějším.
Jak vypadá humanistický tanec v rozvalinách koncentračního tábora? Je láska výrazem touhy stát se bordelmamá celého světa? Jsme štastni, když nekonečně dlouho odpočíváme na pláži demokracie? A proč, když se podíváme kolem sebe, vidíme jen proudy aut? Debut mladého českého autora opouští zavedená klišé české prózy. Elegantně a vtipně, originální románovou formou - bildungsroman bez morálky a bez vývoje - promítá životy záměrně schematizovaných postav, symbolů a obětí svých kultur na plátna tak rozdílných témat, jako jsou utrpení a turismus, Osvětim a dobrosrdečnost, konec dějin a make-up. Bereme do rukou ručníky. Proti Osvětimi je všechno sranda. Stud za vlastní holý zadek vystřídaly rozpaky z ubohosti vlastního myšlení.
Nejnovější próza Davida Zábranského vypráví příběh o politice v postkomunistické zemi bez tradice státnosti a demokracie, příběh o předávání moci ve státě, který je tak malý, že příslušníci elity se v podstatě znají navzájem. Jaký étos může mít republika, jejíž premiér vypadá jako zloděj vajec v obleku a za svoji poradkyni vydává milenku italského mafiána? Kniha, inspirovaná vraždou mladého slovenského novináře Jána Kuciaka, zachycuje události, které činu mohly předcházet, jakož i následný šok a proměnu společenské nálady v zemi. Cílem přitom nebylo nabídnout kroniku nedávného dění na Slovensku, nýbrž na základě konfliktu tří generací vytvořit obecnou výpověď o dnešní politice a společnosti. Podstatnou součástí vyprávění je snaha odpovědět na otázky, co pro region střední a východní Evropy znamenal rok 1989 a co tento region znamená pro současný svět.
Mediante un análisis filosófico y psicológico a través de un personaje, Štern, que nos llevará a la confusión en un viaje en el que entrelaza el arte, la sexualidad que raya en la pornografía y, ¿quién sabe?, los sentimientos, El intento de amar de Štern esboza la radiografía de una sociedad marcada por las influencias sociales y los cambios políticos.Esta obra se puede entender como una crítica a la globalización que vivimos y que en algunos casos lleva a un desarrollo mal interpretado y mal impulsado, que hace que una sociedad pierda su idiosincrasia. David Zábranský nos sumerge en una narración particularmente dura, mostrándonos los efectos sociales de esa mal entendida, y mal aplicada, globalización mundial. El argumento cobra vida a través de Bertrand Štern, un exitoso joven en el plano profesional, pero con un enorme vacío en el sentimental que le incapacita para amar o, simplemente, para mantener relaciones firmes y duraderas, especialmente con las mujeres. Una intrincada red de vínculos interpersonales nos permite conocer la complicada existencia vital de Štern.
Mathias s Marií jsou úspěšní němečtí lékaři, šťastní manželé. K tělu si pouštějí pouze to, co chtějí. Z Evropy bez hranic těží pouze výhody; pokud si usmyslí, dokáží mezi sebou a okolím postavit nepropustné bariéry, mají na to prostředky. Pro oba se vše mění ve chvíli, kdy Maria odjíždí na misi Lékařů bez hranic do afrického Čadu. Nad životy manželské dvojice přebírají vládu hluboce skryté a zdánlivě překonané principy… Román o současné Evropě a o uprchlické krizi, která do Evropy jen zdánlivě přichází odkudsi z vnějšku. Román o barvě kůže, o mládnutí a stárnutí lidí i kultur. Jsme coby kontinent na cestě k vrcholku, na vrcholku, nebo již za vrcholem?