Tomáš Duběda Livres

Autor se věnuje různým polohám vzájemného vztahu vědy a diplomacie: diplomacie může vědu podporovat, napomáhat realizaci a uplatnění vědeckých objevů, často naopak věda představuje jakýsi „katalyzátor“ rozvíjení diplomatických styků, prostředek k jejich vylepšení. Někdy se vědecké poznatky stávají základem pro zásadní mezinárodní jednání a dohody. Otázek, na něž tato kniha hledá odpověď, je mnoho. Jak problémy vědy ovlivňují diplomatické vztahy mezi zeměmi? Je mezinárodní spolupráce na poli vědy faktorem míru? Jsou vědci dobrými vyslanci svých zemí? Má působení vědy kultivující vliv na světové dění? Berou diplomaté na vědomí to, co říkají vědci o budoucnosti planety Země? Ohrožuje vědecká diplomacie nezávislost vědců? Jaké úkoly plní pověřenci pro vědu na velvyslanectvích? Autor tohoto prvního syntetického díla na dané téma na základě četných konkrétních příkladů z historie i současnosti objasňuje vztahy a souvislosti mezi světem diplomacie a světem vědy a dokládá, že vědecká diplomacie má dnes v mnoha zemích strategický a stále vzrůstající vliv. Přeložil Tomáš Duběda, předmluvu napsal Jiří Drahoš

Anglicismy představují v současnosti nejdynamičtější a stále se rozrůstající segment české slovní zásoby cizího původu, z fonologického hlediska jim však dosud nebyla věnována patřičná pozornost. Publikace je vyústěním stejnojmenného grantového projektu, popisuje zvláštnosti a zákonitosti ve zvukové struktuře přejímek z angličtiny, způsoby jejich adaptace, jejich užívání v reálném jazyce a postupy, jakými se s nimi vypořádává česká lexikografie a kodifikace. Analýza vychází zejména z Fonologické databáze českých anglicismů a z Databáze výslovnostního úzu cizích slov.

Praktika překládání do nemateřského jazyka, známá jako nerodilý překlad, je málo prozkoumaným fenoménem. Tato kolektivní monografie zkoumá názory translatologů a profesionálů v oboru na nerodilé překládání, včetně jeho možností a omezení. Hlavní část knihy se zaměřuje na empirický výzkum čtyřiceti českých překladatelů, kteří pracují s angličtinou a francouzštinou. Cílem výzkumu je posoudit kvalitu překladů, typy chyb a konkrétní strategie a postupy, přičemž se zohledňuje směr překladu, cizí jazyk, úroveň pokročilosti překladatele a typ textu. Výzkum je obohacen o údaje získané prostřednictvím dotazníků a polostrukturovaných rozhovorů s rodilými mluvčími, kteří mají zkušenosti s revizí nerodilých překladů. Publikace přináší empiricky podložené poznatky a prakticky využitelná zjištění o stavu překladatelského trhu a různých aspektech nerodilého překládání.