Bernard Michel Livres

L'histoire de l'une des capitales intellectuelles de l'Europe centrale

Cette édition numérique a été réalisée à partir d'un support physique, parfois ancien, conservé au sein du dépôt légal de la Bibliothèque nationale de France, conformément à la loi n° 2012-287 du 1er mars 2012 relative à l'exploitation des Livres indisponibles du XXe siècle. Professeur à Paris I, l'auteur lève le voile sur ce troublant personnage connu comme père du "masochisme". « Copyright Electre » Pages de début Introduction 1. - Slave ou allemand ? 2. - Du côté de Kolomea 3. - Les massacres de Galicie en 1846 4. - Les barricades de Prague (1848) 5. - De Clio à Vénus (1856-1866) 6. - Les fourrures de Vénus (1866-1872) 7. - Wanda, la dominatrice (1872-1879) 8. - Wanda, la destructrice (1880-1883) 9. - Hulda ou l'apaisement (1883-1895) Conclusion Notes Note bibliographique à l'intention du lecteur français Index généralIndex des œuvres Pages de fin

Rakouský spisovatel a novinář Leopold von Sacher-Masoch (1836-1895) se narodil do římskokatolické rodiny rakouského státního úředníka v tehdejším haličském Lambergu, dnešním ukrajinském Lvově. Po studiu práv, historie a matematiky ve Štýrském Hradci se vrátil do rodného města, kde se stal profesorem; postupně však exaktní vědy opustil a věnoval se literární dráze. Je autorem řady povídek a románů, z nichž nejvýraznější je rozsáhlá dvoudílná sbírka povídek Das Vermächtnis Kains I, II (1870, 1877, Odkaz Kainův I, II), obsahující i erotickou novelu Venus im Pelz (Venuše v kožichu), jíž se nejvíc proslavil. Splétá v ní témata ženské dominance a sadomasochismu se silně autobiografickými prvky sexuálních fantazií a fetišů. Mezi další jeho díla patří například Falscher Hermelin (1873, Falešný hermelín), Die Messalinen Wiens (1873, Vídeňské mesalíny), Galizische Geschichten (1875, Haličské příběhy), Judengeschichten (1878, Židovské příběhy) nebo Die Schlange im Paradies (1890, Had v ráji).

Mozaika událostí propojená po časové ose tvoří deník posledních dvou let existence Rakouska-Uherska.

Kniha emeritního profesora na pařížské Université I, kde založil a řídil Ústav studií soudobých dějin střední Evropy, je výsledkem jeho dlouholetého zájmu o českou kulturu v letech 1890–1928. Autor píše o Praze jako o jednom z center intelektuálního a uměleckého života Rakousko-Uherska. Připomíná specifickou pražskou atmosféru, v níž se mísí český, německý a židovský živel. Na základě historické analýzy člověka a jeho díla předkládá Bernard Michel také novou interpretaci díla Franze Kafky. Na jeho příkladu stejně jako na příkladu dalších předních tvůrců (R. M. Rilke, M. Brod, G. Meyrink, J. Hašek, K. Čapek, J. Kotěra, F. Bílek, A. Mucha,E. Filla a B. Kubišta) dokládá, že v pražské společnosti byla zastoupena intelektuální elita všech tehdejších evropských uměleckých avantgardních stylů.