En savoir plus sur le livre
Kniha emeritního profesora na pařížské Université I, kde založil a řídil Ústav studií soudobých dějin střední Evropy, je výsledkem jeho dlouholetého zájmu o českou kulturu v letech 1890–1928. Autor píše o Praze jako o jednom z center intelektuálního a uměleckého života Rakousko-Uherska. Připomíná specifickou pražskou atmosféru, v níž se mísí český, německý a židovský živel. Na základě historické analýzy člověka a jeho díla předkládá Bernard Michel také novou interpretaci díla Franze Kafky. Na jeho příkladu stejně jako na příkladu dalších předních tvůrců (R. M. Rilke, M. Brod, G. Meyrink, J. Hašek, K. Čapek, J. Kotěra, F. Bílek, A. Mucha,E. Filla a B. Kubišta) dokládá, že v pražské společnosti byla zastoupena intelektuální elita všech tehdejších evropských uměleckých avantgardních stylů.
Achat du livre
Praha – město evropské avantgardy – 1895–1928, Bernard Michel
- Langue
- Année de publication
- 2010
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Praha – město evropské avantgardy – 1895–1928
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Bernard Michel
- Éditeur
- Argo
- Publié
- 2010
- Format
- rigide
- ISBN10
- 8025703274
- ISBN13
- 9788025703274
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Thème historique, Histoire, Histoires culturelles, Première moitié du 20e siècle, Avant-garde, Transition du 19e au 20e siècle, Histoire de Prague, Avant-garde artistique, Vie culturelle
- Première publication
- 2008
- Titre original
- Prague: Belle Époque
- Évaluation
- 5 sur 5
- Description
- Kniha emeritního profesora na pařížské Université I, kde založil a řídil Ústav studií soudobých dějin střední Evropy, je výsledkem jeho dlouholetého zájmu o českou kulturu v letech 1890–1928. Autor píše o Praze jako o jednom z center intelektuálního a uměleckého života Rakousko-Uherska. Připomíná specifickou pražskou atmosféru, v níž se mísí český, německý a židovský živel. Na základě historické analýzy člověka a jeho díla předkládá Bernard Michel také novou interpretaci díla Franze Kafky. Na jeho příkladu stejně jako na příkladu dalších předních tvůrců (R. M. Rilke, M. Brod, G. Meyrink, J. Hašek, K. Čapek, J. Kotěra, F. Bílek, A. Mucha,E. Filla a B. Kubišta) dokládá, že v pražské společnosti byla zastoupena intelektuální elita všech tehdejších evropských uměleckých avantgardních stylů.