Radek Fukala Livres

Velké povstání Bohdana Chmelnického představuje neskutečně krvavý a zničující konflikt druhé poloviny 17. století. Svým průběhem a důsledky ovlivnil vnitropolitický vývoj Polsko-litevské unie a změnil mocenskou rovnováhu v celé východní Evropě, protože moskevský stát začal na pozvolném úpadku Rzeczpospolité a rozdělení ukrajinského území výrazně profitovat, rozšířil svůj vliv dále na západ a čím dál výrazněji zasahoval do evropského dění. V tom je také aktuální zajímavost těchto dramatických událostí pro dnešního čtenáře, prožívajícího současné válečné události na Ukrajině. Autor prostřednictvím historických příběhů z bojišť a politických jednání objasňuje nejen Chmelnického povstání, ale také analyzuje předchozí vývoj kozáckého hnutí. Zároveň bortí zažité stereotypy historického myšlení, do jisté míry zkreslené slavným románem Ohněm a mečem Henryka Sienkiewicze a filmovým dílem Jerzyho Hoffmana. Kniha obsahuje velké množství doprovodných ilustrací a unikátních map zachycujících bitvy a vojenská tažení.

„Říkám pravdu. Vítězství u Peterwardeinu a dobytí Temesváru jsou dva zázraky, jež lze mnohem lépe potvrdit než ty z dávných časů.“ Francouzský vyslanec nepřeháněl, když použil tato slova o tažení císařského vrchního velitele Evžena Savojského proti osmanské říši v roce 1716. Následná bitva svedená s Turky u Bělehradu navíc dokázala, že princ Evžen má na zázraky patent. Tím dalším byl jeho odhad evropských poměrů v čase končící války o španělské dědictví a vlekoucího se konfliktu známého jako velká severní válka. Tehdy totiž přinutil pozvolna se vzpamatovávající osmanskou říši k válce, přesvědčený, že tak na dlouho zbaví habsburské soustátí dávného nebezpečí „machometánských psů“. Jeho tažení tak přineslo jedinečnou ukázku toho, co to znamená, když válku vede geniální voják bez vměšování politiků.

Přísně tajné! Literatura faktu 4/2001. Ztracené tolary / Vladaři a ruleta smrti / Podivná smrt náčelníka štábu.

Třicetiletá válka 1618–1648. II. díl 1630–1648: Pod taktovkou kardinála Richelieu. Druhý díl sleduje švédský nástup, začínající pohromy císaře v říšské politice a v neposlední řadě francouzské pojímání válečného dění, jež mu vtisklo širší mezinárodně-politický charakter. Toto bouřlivé období je úzce propojeno také s českou minulostí, protože v konečném výsledku, ve Vestfálském míru, bylo neblaze rozhodnuto v neprospěch české otázky a pobělohorského exilu. Předložená publikace je určena pro poučenou čtenářskou obec. Autor se v ní snažil barvitě zachytit a stručně charakterizovat klíčové problémy a události tohoto dramatického a zajímavého období.

Životní osudy jedné z nejvýznamnějších a neprávem opomíjených postav tragického bělohorského období, slezského knížete Jana Jiřího Krnovského z Hohenzollernu.

Třicetiletá válka byla událostí, která v letech 1618–1648 zasáhla velkou část evropského kontinentu a která si vyžádala i bezpočet životů. Do rozjitřeného a zpustošeného německého prostředí také zasáhlo vojsko švédského krále Gustava II. Adolfa, do něhož vkládalo protestantské obyvatelstvo značné naděje. Mezi malou obcí Lützen a Lipskem se 16. 11. 1632 střetly švédské síly s císařskou armádou pod velením Albrechta z Valdštejna. V této klíčové polní bitvě padl švédský panovník jako hrdina se zbraní v ruce. Výsledek střetnutí však byl nerozhodný.

Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. Kniha přináší přehled dějin Slezska v období, kdy byla tato země součástí českého státu nebo jím byla zásadně ovlivňována, to znamená do roku 1740, kdy bylo Slezsko z podstatné části připojeno k Prusku. Přes 400 vyobrazení (barevných a černobílých), fotografie památkových objektů, náhrobků, rekonstrukce a půdorysy staveb, dobové rytiny, archivní materiály a sbírkové předměty.Rodokmeny Slezských Piastovců, Opavských Přemyslovců a Minsterberských knížat (potomků Jiřího z Poděbrad).Obsahuje 12 map. Tabulku vratislavských biskupů. Poznámkový aparát a rejstříky.

Spletité a nesmírně dramatické události dějin třicetileté války, jež změnily mapu téměř celé Evropy, jsou v našem povědomí spojeny s jejím počátkem, pražskou defenestrací, porážkou na Bílé hoře či neznámějšími aktéry, například s Albrechtem z Valdštejna. Dlouhá léta bitev, sporů, diplomatických jednání, intrik, porážek a vítězství si vybrala krutou daň. S průběhem této války, dalšími velkými postavami neustále se přelévajících válečných střetnutí, nadějemi a osudy málo známých českých, moravských a slezských emigrantů v cizích službách nás seznamuje nově pojatá barvitá freska vyprávění neuskutečněného snu o odplatě. Druhé, doplněné vydání.

Třicetiletá válka 1618–1648: I. díl 1618–1629. Pod vítězným praporem habsburské moci. Třicetiletá válka byla událostí, která s větší, či menší intenzitou zasáhla nejen regiony evropského kontinentu, ale měla ohlas i v zámoří. Základním problémem vojenské konfrontace bylo mocensko-politické střetnutí proti habsburskému univerzalismu a jeho tendencím na ovládnutí evropského kontinentu, a to s prvky absolutismu, centralismu a ideologické unifikace podle španělského vzoru. První díl je věnován předehrám Třicetileté války, českému stavovskému povstání a potvrzení habsburské suverenity na evropském jevišti. Hlavním periodizačním mezníkem je vydání Restitučního ediktu v roce 1629 a ukončení Dánské války.