Karl Löwith Livres

L'interprétation de l'œuvre de Nietzsche a été et demeure toujours un enjeu philosophique important. Pour Löwith, c'est l'occasion de s'éloigner de Heidegger et de l'interprétation que celui-ci en donnait, en faisant de la philosophie de Nietzsche le paroxysme de la métaphysique occidental. L'auteur met l'accent sur la démarche d'expérimentation de sa pensée et sur la difficulté qu'il eut à vivre les propres ambiguïtés et contradictions que contient l'articulation de ces deux concepts-clés : la Volonté de Puissance et l'éternel retour du même.

Karl Löwith a écrit Histoire et Salut, son livre majeur, à la fin des années 1940, alors qu'il était réfugié aux Etats-Unis. L'ouvrage a d'abord paru en anglais, en 1949. Sa version allemande définitive date de 1953. Il s'agissait alors de comprendre, dans le climat de la catastrophe allemande, venant après la révolution russe, les chemins qui avaient pu conduire à ces cataclysmes. La responsabilité fondamentale en incombe, pour Löwith, aux philosophies de l'histoire. Si celles-ci se sont développées au XIXe siècle, elles possèdent des racines bien plus anciennes. L'ouvrage entreprend d'en dégager les racines chrétiennes, par une analyse régressive qui conduit de Burckhardt et Marx aux Pères de l'Eglise, en passant par Bossuet et Joachim de Flore. Sa conclusion est devenue classique : " La philosophie de l'histoire provient de l'eschatologie du salut. " Elle est la transposition " sécularisée " d'une théologie. Löwith ne préconise pour autant aucun retour à une vision théologique des choses humaines. Ce sont les présupposés communs à la théologie et à la philosophie de l'histoire qu'il soumet à un examen critique. L'une comme l'autre, montre-t-il, sont irrévocablement révolues. C'est à une interrogation des fondements métaphysiques inaperçus de la rationalité occidentale qu'il en appelle. Le lecteur français dispose désormais, avec cette traduction, d'une des contributions essentielles au débat sur la sécularisation.

Modern man sees with one eye of faith and one eye of reason. Consequently, his view of history is confused. For centuries, the history of the Western world has been viewed from the Christian or classical standpoint—from a deep faith in the Kingdom of God or a belief in recurrent and eternal life-cycles. The modern mind, however, is neither Christian nor pagan—and its interpretations of history are Christian in derivation and anti-Christian in result. To develop this theory, Karl Löwith—beginning with the more accessible philosophies of history in the nineteenth and eighteenth centuries and working back to the Bible—analyzes the writings of outstanding historians both in antiquity and in Christian times. "A book of distinction and great importance. . . . The author is a master of philosophical interpretation, and each of his terse and substantial chapters has the balance of a work of art."—Helmut Kuhn, Journal of Philosophy

Martin Heidegger and European Nihilism makes available in English Lowith's major writings concerning the origins of cultural breakdown in Europe that paved the way for the Third Reich. Including incisive discussions of Heidegger and Carl Schmitt, a noted legal theorist of the same period who also supported the Third Reich, Heidegger and European Nihilism helps to illuminate the allure of Nazism for scholars committed to revolutionary nihilism. Lowith's landmark essay on European nihilism is also included in its entirety here, along with two never-before-published letters from Heidegger to Lowith. In a work of impressive historical depth, Lowith traces the abandonment of higher European ideals in favor of a fatal flirtation with nihilism. These essays explore the enthronement of man above God, a trend that had begun to appear in European thought by the mid-nineteenth century in the works of Nietzsche and Marx and one that informed the nihilist philosophies of Heidegger and other theorists of the early twentieth century. An introduction by editor Richard Wolin provides lucid commentary, placing the three essays gathered here in a broad historical context, along with suggestions for further reading. This seminal work of intellectual history sheds light on the fascist impulses of nihilism in the first half of the twentieth century, but also offers unique perspective on the intellectual malaise of today.

The book offers a comprehensive collection of the correspondence between philosopher Martin Heidegger and his student Karl Löwith, shedding light on their intellectual exchanges and personal relationship. This unprecedented compilation enhances the understanding of German intellectual and cultural history, providing insights into Heidegger's philosophical development and the influence he had on Löwith.

Diese zum Klassiker avancierte Studie zur Geschichte des deutschen Geistes im 19. Jahrhundert sucht das Schicksal des Hegelschen Denkens zu erfassen: die Umbildung und Verkehrung der Philosophie des absoluten Geistes durch Marx und Kierkegaard, den Umschlag des geschichtlichen Denkens in das Verlangen nach Ewigkeit bei Nietzsche. Die Erstausgabe erschien 1941 in New York. Der Text dieser Studienausgabe folgt der leicht gekürzten 2. Auflage von 1950.

Moderní člověk, tvrdí Karl Löwith, pohlíží na svět zároveň okem víry i okem rozumu, a jeho vidění dějin je proto nevyhnutelně zkreslené. Dějiny západního světa byly po staletí nahlíženy z hlediska křesťanského, anebo klasického – z hluboké víry v Boží království, anebo z víry vopakující se a věčné životní cykly. Moderní mysl však není ani křesťanská, ani pohanská – a její výklady dějin jsou proto jen odvozeně křesťanské a ve výsledku protikřesťanské. Pro věřícího nejsou dějiny autonomní oblastí lidského usilování a pokroku, nýbrž sférou hříchu a smrti, která potřebuje vykoupení; v této perspektivě nelze historický proces jako takový pokládat za svrchovaně důležitý. Moderní myšlení vyhlíží pokrok, avšak vylučuje křesťanskou perspektivu důsledků stvoření a naplnění času; od starověkého světonázoru sice přejímá představu nekonečného pohybu, zároveň však odmítá jeho kruhovou strukturu. Moderní historické vědomí je tak se svým pojetím lineárních dějin jakousi křesťanskou „herezí“. To vysvětluje tendenci k eschatologickému pohledu na lidský pokrok, jež se v dějinách a ve filosofii často objevovala. Löwith rozvíjí tuto teorii ve svém dnes již klasickém díle na podkladě analýzy klíčových textů, přičemž začíná přístupnějšími filosofiemi dějin, které vznikly v devatenáctém a osmnáctém století, a postupně se propracovává nazpět k autorům starověkým a k Bibli.

Wissenschaftsgeschichte im neuen Licht. Die Nazis unterbrachen 1935 die Karriere des aufstrebenden Philosophen und Heidegger-Schülers Karl Löwith abrupt. Der Grund: seine jüdische Herkunft. 1940 im Exil rechnet Löwith mit seinem Deutschtum und mit falschen Weggefährten ab. Erstmals erscheint der Bericht jetzt im vollen Wortlaut des Originals. Ergänzt um eine Fülle von neuen Erkenntnissen und Materialien, treten jetzt Verflechtungen und Netzwerke zu Tage, die bislang im Dunkeln geblieben waren.