Bookbot

A co bigamie?

Enregistrer

En savoir plus sur le livre

Nit tohoto příběhu se začala odvíjet jednoho dubnového úterý roku 1997. Přiznávám, že je to velmi ošuntělé spojení „nit příběhu" a „odvíjet se", leč nenapadá mě skutečně nic přiléhavějšího pro onen řetězec příčin a následků, které se udály bezprostředně za sebou od onoho počátečního bodu v úterý. Lze jistě namítnout, že každé úterý, ba každý den či vteřinu se začíná něco odvíjet, například naše buňky, které odumírají každou vteřinu, a tím odvíjejí, přesněji řečeno zavíjejí nit našeho života. Jistě. Jest ovšem posláním každého vyprávění vydělit z toho bezbřehého toku jistý uzavřený úsek, jejž lze obsáhnout vyprávěním v určité snesitelné časové rozloze a dává se mezi přáteli k lepšímu. Povaha tohoto příběhu mě nutí dávat ho k horšímu. Ale kupodivu, když přátelé zvědí, že se jejich bližním přihodilo ještě něco horšího, než se stále přihází jim, pookřejí, neboť běh lidských věcí je již takový, že dávajíce něco k horšímu, dáváme to vlastně k lepšímu.

Achat du livre

A co bigamie?, Miroslav Skála

Langue
Année de publication
2025
Reliure
(souple),
État du livre
Très bon
Prix
6,49 €

Modes de paiement

Personne n'a encore évalué .Évaluer

Titre
A co bigamie?
Langue
Tchèque
Publié
2025
Format
souple
ISBN10
8088343984
ISBN13
9788088343981
Séries
Mots clés
Description
Nit tohoto příběhu se začala odvíjet jednoho dubnového úterý roku 1997. Přiznávám, že je to velmi ošuntělé spojení „nit příběhu" a „odvíjet se", leč nenapadá mě skutečně nic přiléhavějšího pro onen řetězec příčin a následků, které se udály bezprostředně za sebou od onoho počátečního bodu v úterý. Lze jistě namítnout, že každé úterý, ba každý den či vteřinu se začíná něco odvíjet, například naše buňky, které odumírají každou vteřinu, a tím odvíjejí, přesněji řečeno zavíjejí nit našeho života. Jistě. Jest ovšem posláním každého vyprávění vydělit z toho bezbřehého toku jistý uzavřený úsek, jejž lze obsáhnout vyprávěním v určité snesitelné časové rozloze a dává se mezi přáteli k lepšímu. Povaha tohoto příběhu mě nutí dávat ho k horšímu. Ale kupodivu, když přátelé zvědí, že se jejich bližním přihodilo ještě něco horšího, než se stále přihází jim, pookřejí, neboť běh lidských věcí je již takový, že dávajíce něco k horšímu, dáváme to vlastně k lepšímu.