Bookbot

Česká secese

Évaluation du livre

En savoir plus sur le livre

V devadesátých letech 19. století se v Praze rozvinula činnost spolku mladých umělců, který vznikl jako „secese“ z tradičních uměleckých struktur a jehož hlavním cílem bylo prosazovat nové moderní umění. Spolek výtvarných umělců Mánes se stal jádrem generačního seskupování a v roce 1896 začal vydávat periodikum Volné směry. Od roku 1898, kdy otevřel první spolkové výstavy, se stal významným reprezentantem české výtvarné kultury. Hlavním vzorem pro uměleckou orientaci spolku byla soudobá Francie, což pomáhalo překonávat lokální nacionalistické zájmy. Vedení časopisu a spolku, v němž vynikali F. X. Šalda, Jan Kotěra, Stanislav Sucharda a Jan Preisler, sledovalo mezinárodní uměleckou scénu. Zápas o moderní umění ukázal plný význam pojmu „secese“, když po přelomové výstavě Edvarda Muncha v Praze (1905) nastala krize spojená s nástupem kubismu. Tento vývoj českého umění sleduje postupné vyhraňování tří hlavních směrů: naturalisticko-impresionistického, symbolistického a ornamentálně dekorativního. I když byly realizovány separátně, jejich vzájemný vztah dává secesi hlubší umělecký smysl a narušuje vnímání secesního stylu jako pouze eklektického dekorativního směru, který skončil s počátkem 20. století.

Édition

Achat du livre

Česká secese, Petr Wittlich

Langue
Année de publication
2020
product-detail.submit-box.info.binding
(souple)
Cet exemplaire n’est plus disponible.
ou
Voir l'édition disponible

Modes de paiement

5,0
Excellent
7 Évaluations

Il manque plus que ton avis ici.

Langue
Tchèque
Éditeur
Karolinum
Publié
2020
Format
souple
ISBN10
8024644959
ISBN13
9788024644950
Séries
Évaluation
5 sur 5
Description
V devadesátých letech 19. století se v Praze rozvinula činnost spolku mladých umělců, který vznikl jako „secese“ z tradičních uměleckých struktur a jehož hlavním cílem bylo prosazovat nové moderní umění. Spolek výtvarných umělců Mánes se stal jádrem generačního seskupování a v roce 1896 začal vydávat periodikum Volné směry. Od roku 1898, kdy otevřel první spolkové výstavy, se stal významným reprezentantem české výtvarné kultury. Hlavním vzorem pro uměleckou orientaci spolku byla soudobá Francie, což pomáhalo překonávat lokální nacionalistické zájmy. Vedení časopisu a spolku, v němž vynikali F. X. Šalda, Jan Kotěra, Stanislav Sucharda a Jan Preisler, sledovalo mezinárodní uměleckou scénu. Zápas o moderní umění ukázal plný význam pojmu „secese“, když po přelomové výstavě Edvarda Muncha v Praze (1905) nastala krize spojená s nástupem kubismu. Tento vývoj českého umění sleduje postupné vyhraňování tří hlavních směrů: naturalisticko-impresionistického, symbolistického a ornamentálně dekorativního. I když byly realizovány separátně, jejich vzájemný vztah dává secesi hlubší umělecký smysl a narušuje vnímání secesního stylu jako pouze eklektického dekorativního směru, který skončil s počátkem 20. století.