En savoir plus sur le livre
Kniha zkoumá postavení rétoriky v evropské kultuře a vzdělanosti od starověku po současnost. Analyzuje pokles jejího významu během racionalismu a osvícenství a objasňuje příčiny, proč byla rétorika redukována na soustavu triků s negativními konotacemi. Vysvětluje, jak si rétorika ve 20. století obnovila prestiž, když byla chápána jako vědecká disciplína napříč humanitními obory, včetně filozofie, logiky a lingvistiky. Rétorika se tak stává nástrojem pro poznávání a kultivaci řečového projevu, zahrnující jak produkci, tak recepci a interpretaci. Kapitoly 1–9 sledují vývoj rétoriky od jejích počátků v antice, přes středověk a humanismus, až po baroko a moderní éru, přičemž zohledňují geografické aspekty a historii v různých zemích, včetně Francie, Itálie, Německa, a také v USA od 19. století. Desátá kapitola se zaměřuje na to, zda se systémy rétorických poznatků vyvíjely i mimo středomořskou antiku. Na příkladech z Indie, Blízkého východu, Číny, Koreje a Japonska ukazuje, jak každé jazykové společenství formuje svou vlastní teorii a praxi přesvědčivého projevu, často se zaměřením na analýzu písemných památek, které obsahují specifické kulturní prostředky a prvky řecké a římské rétoriky.
Achat du livre
Rétorika v evropské kultuře i ve světě, Jiří Kraus
- Langue
- Année de publication
- 2011
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Jiří Kraus
- Éditeur
- Karolinum
- Publié
- 2011
- Format
- souple
- ISBN10
- 8024620014
- ISBN13
- 9788024620015
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Manuels, Thème historique, Histoire, Langues, Histoire de l'Europe, Rhétorique, Histoire de l'humanité, Civilisation occidentale, Histoire de la langue, Philosophie du langage, Discours oral, Développement du langage
- Évaluation
- 4,35 sur 5
- Description
- Kniha zkoumá postavení rétoriky v evropské kultuře a vzdělanosti od starověku po současnost. Analyzuje pokles jejího významu během racionalismu a osvícenství a objasňuje příčiny, proč byla rétorika redukována na soustavu triků s negativními konotacemi. Vysvětluje, jak si rétorika ve 20. století obnovila prestiž, když byla chápána jako vědecká disciplína napříč humanitními obory, včetně filozofie, logiky a lingvistiky. Rétorika se tak stává nástrojem pro poznávání a kultivaci řečového projevu, zahrnující jak produkci, tak recepci a interpretaci. Kapitoly 1–9 sledují vývoj rétoriky od jejích počátků v antice, přes středověk a humanismus, až po baroko a moderní éru, přičemž zohledňují geografické aspekty a historii v různých zemích, včetně Francie, Itálie, Německa, a také v USA od 19. století. Desátá kapitola se zaměřuje na to, zda se systémy rétorických poznatků vyvíjely i mimo středomořskou antiku. Na příkladech z Indie, Blízkého východu, Číny, Koreje a Japonska ukazuje, jak každé jazykové společenství formuje svou vlastní teorii a praxi přesvědčivého projevu, často se zaměřením na analýzu písemných památek, které obsahují specifické kulturní prostředky a prvky řecké a římské rétoriky.