Paramètres
- 412pages
- 15 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Matka Vladimíry Čerepkové, Ruska, nikdy neprozradila, kdo byl jejím otcem. Její dětství bylo poznamenáno násilím a pobyty v dětských domovech, odkud unikala skrze poezii, malování a pokusy o sebevraždu. Její talent objevil básník František Hrubín a ve svých sedmnácti letech se proslavila v pražské vinárně Viola, kde se setkala s Allenem Ginsbergem. Juraj Jakubisko o ní natočil film. Žila naplno, bez stálého domova a zaměstnání, s básněmi a potkanem Arturem. Poslední chvíle strávila s Václavem Hrabětem, dalším českým beatnickým umělcem. Po sovětské invazi emigrovala do Paříže, kde se nikdy nenaučila francouzsky a žila bez dokladů. Vydala šest knih poezie, měla mnoho avantýr a dvě velké lásky, a několik let strávila v hippies komunitě. Ošetřovala nemocného spisovatele Jana Čepa a uklízela u Jiřího Koláře. V posledním období života byla po boku muže o dvacet dva let mladšího. O své minulosti a těžkém dětství téměř nemluvila. V roce 2012, během rozhovoru s novinářkou Alicí Horáčkovou, netušila, že to bude její poslední rozhovor. V knize vzpomíná na Vladimíru dvacítka jejích přátel, nepřátel, milenců, psychiatrů a kolegů, včetně Juraje Jakubiska, Vráti Brabence, Inky Machulkové a Pavla Landovského.
Achat du livre
Vladimíra Čerepková: Beatnická femme fatale, Alice Horáčková
- Langue
- Année de publication
- 2014
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Alice Horáčková
- Éditeur
- Argo
- Publié
- 2014
- Pages
- 412
- ISBN10
- 8025713598
- ISBN13
- 9788025713594
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Histoires vraies, Biographies, Autobiographies et mémoires, Femmes, Biographies de femmes, Magnesia Litera, Beatniks, Femmes tchèques
- Évaluation
- 4,55 sur 5
- Description
- Matka Vladimíry Čerepkové, Ruska, nikdy neprozradila, kdo byl jejím otcem. Její dětství bylo poznamenáno násilím a pobyty v dětských domovech, odkud unikala skrze poezii, malování a pokusy o sebevraždu. Její talent objevil básník František Hrubín a ve svých sedmnácti letech se proslavila v pražské vinárně Viola, kde se setkala s Allenem Ginsbergem. Juraj Jakubisko o ní natočil film. Žila naplno, bez stálého domova a zaměstnání, s básněmi a potkanem Arturem. Poslední chvíle strávila s Václavem Hrabětem, dalším českým beatnickým umělcem. Po sovětské invazi emigrovala do Paříže, kde se nikdy nenaučila francouzsky a žila bez dokladů. Vydala šest knih poezie, měla mnoho avantýr a dvě velké lásky, a několik let strávila v hippies komunitě. Ošetřovala nemocného spisovatele Jana Čepa a uklízela u Jiřího Koláře. V posledním období života byla po boku muže o dvacet dva let mladšího. O své minulosti a těžkém dětství téměř nemluvila. V roce 2012, během rozhovoru s novinářkou Alicí Horáčkovou, netušila, že to bude její poslední rozhovor. V knize vzpomíná na Vladimíru dvacítka jejích přátel, nepřátel, milenců, psychiatrů a kolegů, včetně Juraje Jakubiska, Vráti Brabence, Inky Machulkové a Pavla Landovského.