En savoir plus sur le livre
Na konci roku 1904 vydal soukromník Ladislav Klíma svou knihu Svět jako vědomí a nic bez uvedení jména autora. Vydání, které prošlo bez povšimnutí, zahrnovalo 850 výtisků rozeslaných knihkupcům a kulturním střediskům, 30 exemplářů redakcím časopisů a další výtisky pro vybrané jednotlivce. Jedním z nich byl básník Otokar Březina, který se do knihy začetl a zaujal jej její obsah. Mladý právník a sociolog Emanuel Chalupný, po návštěvě Březiny, napsal o knize uznanou recenzi pro filozofický časopis Česká mysl. Redaktor František Krejčí recenzi odmítl, vyjádřil pochybnosti o hodnotě Klímovy knihy a požádal o stručnější variantu, kterou následně otiskl. Chalupný v recenzi připomíná inspiraci Schopenhauerem a Nietzschem a charakterizuje Klímovu knihu jako projev absolutního subjektivismu, který popírá skutečnou existenci světa. Dále konstatuje, že Klíma dovádí své úvahy k nihilismu, kde vše je lhostejné a navzájem se ruší. Připouští, že praxe vyvrací tuto skepsi, a chválí Klímovu pozorovací schopnost a prožité myšlenky. Klíma propaguje kult síly, který hodnotí jevy kvantitativně a popírá evoluční myšlenku o člověku jako vrcholu tvorstva, přičemž nejvyšší stupeň síly vidí u kočkovitých šelem. Klímův aristokratismus a kult géniů se aplikuje i na národy, kde malý národ silných jedinců může překonat početnější národy.
Achat du livre
Svět jako vědomí a nic, Ladislav Klíma
- Langue
- Année de publication
- 1991
- product-detail.submit-box.info.binding
- (agrafé)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Ladislav Klíma
- Éditeur
- Súvislosti
- Publié
- 1991
- Format
- agrafé
- Pages
- 52
- ISBN10
- 809004610x
- ISBN13
- 9788090046108
- Séries
- Évaluation
- 4,2 sur 5
- Description
- Na konci roku 1904 vydal soukromník Ladislav Klíma svou knihu Svět jako vědomí a nic bez uvedení jména autora. Vydání, které prošlo bez povšimnutí, zahrnovalo 850 výtisků rozeslaných knihkupcům a kulturním střediskům, 30 exemplářů redakcím časopisů a další výtisky pro vybrané jednotlivce. Jedním z nich byl básník Otokar Březina, který se do knihy začetl a zaujal jej její obsah. Mladý právník a sociolog Emanuel Chalupný, po návštěvě Březiny, napsal o knize uznanou recenzi pro filozofický časopis Česká mysl. Redaktor František Krejčí recenzi odmítl, vyjádřil pochybnosti o hodnotě Klímovy knihy a požádal o stručnější variantu, kterou následně otiskl. Chalupný v recenzi připomíná inspiraci Schopenhauerem a Nietzschem a charakterizuje Klímovu knihu jako projev absolutního subjektivismu, který popírá skutečnou existenci světa. Dále konstatuje, že Klíma dovádí své úvahy k nihilismu, kde vše je lhostejné a navzájem se ruší. Připouští, že praxe vyvrací tuto skepsi, a chválí Klímovu pozorovací schopnost a prožité myšlenky. Klíma propaguje kult síly, který hodnotí jevy kvantitativně a popírá evoluční myšlenku o člověku jako vrcholu tvorstva, přičemž nejvyšší stupeň síly vidí u kočkovitých šelem. Klímův aristokratismus a kult géniů se aplikuje i na národy, kde malý národ silných jedinců může překonat početnější národy.