Paramètres
- 287pages
- 11 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Pokračování prvního dílu, které je zaměřeno na politický vývoj v období studené války. Téměř 6500 km dlouhá hranice mezi Sovětským svazem a Čínou se stala horkou linií a místem četných ozbrojených srážek. Číňané obsadili v noci na 2. března 1969 sporný ostrov Damanskij na řece Ussuri a Sověti odpověděli v polovině měsíce masivním protiútokem, v němž nasadili těžké zbraně. Po devíti hodinách ozbrojeného střetu byly na obou stranách velké ztráty na životech. Další konflikty propukly na Amuru a v oblasti Sin-ťiangu, v Pekingu se začalo hovořit o velké válce se „severním protivníkem“. Souběžně gradovala i čínská diplomatická ofenzíva v rozvojových zemích. Nebezpečnou eskalaci sporu sice utlumila Kosyginova schůzka s Čou En-lajem v září 1969, ale ideologická konfrontace trvala i nadále. Jejím důsledkem byl nejen trvalý vzestup vojenského potenciálu obou stran na společném pomezí, ale i silné hospodářské zatížení.
Nous avons un total de du titre Světová politika ve 20. století II (2005).
Achat du livre
Světová politika ve 20. století II, Vladimír Nálevka
- Langue
- Année de publication
- 2005
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple),
- État du livre
- Abîmé
- Prix
- 15,20 €
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Vladimír Nálevka
- Éditeur
- Aleš Skřivan
- Publié
- 2005
- Format
- souple
- Pages
- 287
- ISBN10
- 8086493164
- ISBN13
- 9788086493169
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Thème historique, Histoire, Sciences politiques & Politique, Politique, 20e siècle, Relations internationales
- Évaluation
- 4,55 sur 5
- Description
- Pokračování prvního dílu, které je zaměřeno na politický vývoj v období studené války. Téměř 6500 km dlouhá hranice mezi Sovětským svazem a Čínou se stala horkou linií a místem četných ozbrojených srážek. Číňané obsadili v noci na 2. března 1969 sporný ostrov Damanskij na řece Ussuri a Sověti odpověděli v polovině měsíce masivním protiútokem, v němž nasadili těžké zbraně. Po devíti hodinách ozbrojeného střetu byly na obou stranách velké ztráty na životech. Další konflikty propukly na Amuru a v oblasti Sin-ťiangu, v Pekingu se začalo hovořit o velké válce se „severním protivníkem“. Souběžně gradovala i čínská diplomatická ofenzíva v rozvojových zemích. Nebezpečnou eskalaci sporu sice utlumila Kosyginova schůzka s Čou En-lajem v září 1969, ale ideologická konfrontace trvala i nadále. Jejím důsledkem byl nejen trvalý vzestup vojenského potenciálu obou stran na společném pomezí, ale i silné hospodářské zatížení.