En savoir plus sur le livre
Edice Světová náboženství. Studie významného kulturologa o třech obrazech smrti ve starém Egyptě. Drobnější, ale nesmírně poutavá publikace z pera významného egyptologa a historika kultury Jana Assmanna (*1938) se zaměřuje na chápání smrti ve starověkém Egyptě. V přehledném výkladu doplněném četnými literárními i obrazovými doklady zkoumá tři aspekty neboli „obrazy smrti“: smrt jako nepřítel, smrt jako návrat do mateřského lůna a smrt jako tajemství. Další část jeho studie je věnována kulturnímu významu písma a lidské paměti. Assmanův osobitý přístup přitom nemůžeme vnímat bez kontextu, který považuje vědomí naší smrtelnosti za významný „generátor kultury“, téma, s nímž se musí vyrovnat každé lidské společenství. Assmannova studie je doplněna příspěvkem Thomase Macha nazvaným „Smrt a truchlení v kulturologické perspektivě“.
Nous avons un total de du titre Smrt jako fenomén kulturní teorie (2003).
Achat du livre
Smrt jako fenomén kulturní teorie, Jan Assmann, Radka Fialova, Thomas Macho
- Langue
- Année de publication
- 2003
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide),
- État du livre
- Bon
- Prix
- 7,49 €
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- Smrt jako fenomén kulturní teorie
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Jan Assmann, Radka Fialova, Thomas Macho
- Éditeur
- Vyšehrad
- Publié
- 2003
- Format
- rigide
- ISBN10
- 8070215143
- ISBN13
- 9788070215142
- Séries
- Recueil
- Světová náboženství
- Mots clés
- Nonfiction, Thème historique, Histoire
- Première publication
- 2000
- Titre original
- Der Tod als Thema der Kulturtheorie. Todesbilder und Totenriten im Alten Ägypten.
- Évaluation
- 3,85 sur 5
- Description
- Edice Světová náboženství. Studie významného kulturologa o třech obrazech smrti ve starém Egyptě. Drobnější, ale nesmírně poutavá publikace z pera významného egyptologa a historika kultury Jana Assmanna (*1938) se zaměřuje na chápání smrti ve starověkém Egyptě. V přehledném výkladu doplněném četnými literárními i obrazovými doklady zkoumá tři aspekty neboli „obrazy smrti“: smrt jako nepřítel, smrt jako návrat do mateřského lůna a smrt jako tajemství. Další část jeho studie je věnována kulturnímu významu písma a lidské paměti. Assmanův osobitý přístup přitom nemůžeme vnímat bez kontextu, který považuje vědomí naší smrtelnosti za významný „generátor kultury“, téma, s nímž se musí vyrovnat každé lidské společenství. Assmannova studie je doplněna příspěvkem Thomase Macha nazvaným „Smrt a truchlení v kulturologické perspektivě“.