Paramètres
- 262pages
- 10 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Cestopis je historický egodokument a umělecký žánr, který v devatenáctém století představoval klíčový způsob poznávání cizích zemí, národů a vír. Tyto texty formovaly povědomí o jiných světech u vzdělaného domácího publika a byly součástí živé debaty o identitě, která ovlivnila české země. Cestopisy nabízejí odpovědi na otázky o podstatě češství a o tom, kdo je cizinec, a to nejen jazykově, ale i prostřednictvím náboženské příslušnosti, společenské třídy či etických postojů. Jak se tyto identity proplétaly v očích cestovatelů? Kdo byl pro ně „našinec“ a kdo „ten druhý“? Jak reagovali na volbu mezi různými náboženskými skupinami? Jak nahlíželi na antiku a pohanské prvky v lidovém náboženství? Jak moc byly jejich názory ovlivněny panujícími konvencemi? Kniha prostřednictvím čtyř případových studií zkoumá motivy etnické a náboženské cizosti v českých cestopisech a nabízí pohled na formování moderní národní identity „zdola“. Tento proces se odehrával skrze setkávání a konfrontaci názorů, zvyků a každodenních praktik, které byly součástí literárního textu.
Achat du livre
Obraz druhého v českém cestopise 19. století, Jan M. Heller
- Langue
- Année de publication
- 2020
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Personne n'a encore évalué .
- Titre
- Obraz druhého v českém cestopise 19. století
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Jan M. Heller
- Publié
- 2020
- Format
- souple
- Pages
- 262
- ISBN10
- 8075710487
- ISBN13
- 9788075710482
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Thème historique, Cartes et voyages, Histoires vraies, Histoire, Littérature tchèque, Carnets de voyage, 19e siècle, Voyages en République tchèque
- Description
- Cestopis je historický egodokument a umělecký žánr, který v devatenáctém století představoval klíčový způsob poznávání cizích zemí, národů a vír. Tyto texty formovaly povědomí o jiných světech u vzdělaného domácího publika a byly součástí živé debaty o identitě, která ovlivnila české země. Cestopisy nabízejí odpovědi na otázky o podstatě češství a o tom, kdo je cizinec, a to nejen jazykově, ale i prostřednictvím náboženské příslušnosti, společenské třídy či etických postojů. Jak se tyto identity proplétaly v očích cestovatelů? Kdo byl pro ně „našinec“ a kdo „ten druhý“? Jak reagovali na volbu mezi různými náboženskými skupinami? Jak nahlíželi na antiku a pohanské prvky v lidovém náboženství? Jak moc byly jejich názory ovlivněny panujícími konvencemi? Kniha prostřednictvím čtyř případových studií zkoumá motivy etnické a náboženské cizosti v českých cestopisech a nabízí pohled na formování moderní národní identity „zdola“. Tento proces se odehrával skrze setkávání a konfrontaci názorů, zvyků a každodenních praktik, které byly součástí literárního textu.
