Příběh této jedinečné historické mystifikace začíná přesně tam, kde skončila předchozí kniha 1938 Věrni zůstaneme - tedy v noci 30.září, těsně předtím, než zazněly první výstřely války o Československo. Po odmítnutí mnichovské dohody i kapitulace byla válka s Německem nevyhnutelná, už nebylo otázkou zda, nýbrž kdy. Dechberoucí popis osudového střetnutí, plný propracovaných detailů jednotlivých bojových operací a lidských příběhů, je však také zajímavou úvahou na téma národního uvědomění a pospolitosti.
Dne 18. února 1853 byl mladý rakouský císař František Josef I. zavražděn maďarským atentátníkem. Na trůn nastoupil jeho mladší bratr Maxmilián, který byl zvyklý jednat samostatně jako kapitán námořnictva. Po korunovaci rychle vytvořil tajný kabinet schopných mužů a čelil výzvám Krymské války, kdy se mu podařilo udržet neutralitu říše a provést zásadní reformy. Maxmilián smířil rozdělené národy a bez boje získal protektorát nad Rumunskem. Jeho vláda však čelí zkoušce, neboť francouzský císař Napoleon III. se chystá využít italského nacionalismu k napadení Rakouska v Lombardii. Maxmilián věří, že stát a říše jsou důležitější než národ, a je si vědom skutečných nepřátel, kteří financují války. Dějiny Evropy se však vyvíjejí jinak, než by očekával. Autor Jan Drnek (*1960) přináší českému čtenáři pozoruhodné dílo, které mapuje období našich dějin, o němž se ve školách příliš nehovoří. Trilogie Maxmilián nabízí napínavé příběhy a alternativní pohled na historii, v níž Evropa nekráčí liberální či nacionalistickou cestou, ale se vrací k osvědčeným hodnotám. Drnek ukazuje, že nejsme otroky předurčených dějin, ale neseme osobní zodpovědnost a vinu, a nabízí konzervativní model pro dnešní rozpadlý svět.
Osudový rok 1938, období Mnichovské zrady a největší potupy mladé Československé republiky. Rok, který předznamenal konec naší státnosti o pár měsíců později. Dodnes se mezi vojenskými analytiky, historiky, ale i celou veřejností vedou vášnivé debaty o tom, zda jsme měli odmítnout postoupení Sudet a se zbraní v ruce bránit naši vlast. Stačilo málo, aby..., kdyby... A právě oním „kdyby“ se zaobírá tato jedinečná historická mystifikace , která svým smyslem pro detail i celek, strategii i taktiku, ale i příběh samotný, bravurně vypráví příběh fiktivní obrany naší republiky před hitlerovskými vojsky.
Nové přepracované vydání knihy.
Mystifikace Jana Drnka se vrací do záři a října roku 1938, do zlomové doby, která osudově rozhodovala o dnešku. V období mnichovské dohody představovaly pojmy národ a republika klíčové hodnoty a rozhodování tehdejších politiku zřejmě nemalou měrou přispělo k devalvaci těchto nadřazených ideí v povědomí národa, který se pod tlakem okolnosti odvrátil od věcí vznešených k vlastnímu břichu. A přitom stačilo jen velmi málo aby..., kdyby...
Fiktivní příběh o tom, jak jedno detektivní pátrání ovlivnilo průběh sametové revoluce. 17. listopadu 1989 na Národní třídě zemřel někdo, kdo tam nepatřil. Dva svérázní detektivové zahajují vlastní pátrání na pozadí revolučních událostí. Drnkovo "kdyby"... se ovšem nespokojí jen s detektivkou. Pátrání uvádí do chodu alternativní děje a nastoluje otázku, zda bychom dnes žili v jiném světě, kdyby se tehdy něco událo jinak. A jinak to být mohlo. Nakladatelská anotace.
Dne 18. února 1853 je mladý rakouský císař František Josef I. zavražděn maďarským atentátníkem. Na trůn nastupuje jeho bratr Maxmilián, kapitán námořnictva v Terstu, který je bystrý a zkušený světák. Bez vazeb na bratrovu nekompetentní družinu rychle buduje svůj tajný kabinet a hledá schopné muže. Jako námořník řídí říši jako loď s cílem, přičemž nastupuje na počátku Krymské války a čelí tlaku Ruska, Francie a později Pruska. Rakousko se nachází v těžké finanční situaci, armáda je zaostalá a národy rozdělené nedávnou revolucí. Udržení neutrality nestačí; Maxmilián I. musí nabídnout vizi stability, která je otevřená budoucnosti. Dějiny Evropy druhé poloviny 19. století však mohou být jiné, stejně jako naše současnost.
Čtenář se setkává s dílem Jana Drnka (*1960), plzeňského autora alternativní i skutečné historie. Trilogie Maxmilián zkoumá období našich dějin, o kterém se ve školách mnoho neučilo. Kromě napínavého příběhu o bitvách nabízí vizi, v níž se Evropa nevydává liberální či nacionalistickou cestou, ale cestou osvědčených hodnot. Drnek ukazuje, že nejsme otroci předurčených dějin, a že za ně neseme osobní zodpovědnost. Nabízí konzervativní model a... Deklaraci závislosti.
Dne 18. února 1853 byl mladý rakouský císař František Josef I. zavražděn a na trůn nastoupil jeho bratr Maxmilián, který se vypracoval jako kapitán u námořnictva. Maxmilián, bystrý a zkušený, si rychle vytvořil tajný kabinet a během Krymské války udržel neutralitu říše, provedl reformy a zlepšil finanční situaci Rakouska. Podařilo se mu smířit rozdělené národy a získat protektorát nad Rumunskem. Přezbrojil armádu a v roce 1859 porazil Francouze a nacionalistické Italy, což mu umožnilo uspořádat Itálii v konzervativním duchu. Jako úspěšný císař čelí poslední výzvě, neboť Prusko usiluje o vyřazení Rakouska z Německého spolku. Maxmilián si uvědomuje, kdo je jeho skutečný nepřítel a jaké síly usilují o rozvrat tradičního řádu křesťanské Evropy. Dějiny Evropy se však vyvíjejí jinak, než očekával. Trilogie Maxmilián od Jana Drnka (*1960) přináší alternativní pohled na období, které nebylo dostatečně prozkoumáno. Kromě napínavého vyprávění nabízí vizi Evropy, která se nevydává liberální nebo nacionalistickou cestou, ale směřuje k osvědčeným hodnotám. Drnek zdůrazňuje osobní odpovědnost za dějiny a navrhuje konzervativní model pro současný svět, který se potýká s krizí.
Průvodce po historii dolování na Plzeňsku.
Krajina nad pokladem je psána formou turistického průvodce, který čtenáře v pěti základních trasách provádí po místech intenzívní důlní činnosti v plzeňské karbonské pánvi. Turistika se zde neomezuje na návštěvu přesně lokalizovaných míst bývalých dolů, jak vypadají dnes, ale čtenář je seznamován s celou jejich historií od samých prvopočátků, také s historií těžařských bratrstev a podnikatelů, dozví se základní informace o stavbách lokálních tratí a s dolováním spojené infrastruktury.
