Motyková Šneidrová Karla Livres

Kniha nabízí široké veřejnosti informace o archeologických výzkumech z doby kamenné ve středním Polabí. Hlavní výzvou k jejímu napsání se stal objev neobvyklé a z velké části poměrně dobře zachované mohyly z pozdní doby kamenné, datované do 4. tisíciletí před Kr. Pro lepší porozumění významu zmíněné památky v rámci dobových souvislostí byla však věnována pozornost i starším úsekům nejstaršího zemědělského pravěku na sledovaném území v mladší době kamenné (neolitu) i následnému vývoji na sklonku pozdní doby kamenné (eneolitu) nejen na území Čech ale i Evropy.

PhDr. Karla Motyková, DrSc., rozená Šneidrová (nar. 20. 5. 1930 v Praze), patří k první poválečné generaci českých archeologů, kteří zásadním způsobem formovali směřování oboru ve druhé polovině 20. století a podíleli se na vzniku a rozvoji moderního Archeologického ústavu Akademie věd. Karla Motyková byla vůdčí osobností protohistorické archeologie, vedla jeden z nejrozsáhlejších systematických výzkumů v Čechách (na Závisti), řídila pravěké oddělení Archeologického ústavu, mnoho let redigovala také prestižní archeologické periodikum Památky archeologické. Přednášela rovněž na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Její doménou se staly zejména doby laténská a římská. Předkládaná kniha může být významným příspěvkem k poznání rozvoje moderní české archeologie, zahrnujícím počátky Akademie věd, normalizační období i složitou transformaci po sametové revoluci. Zároveň vede čtenáře k hlubšímu pochopení archeologie jako takové, neboť přemýšlení o vlastním oboru a jeho možnostech poznání se táhne jako červená nit celým naším rozhovorem

Žárové pohřebiště doby římské v Třebusicích (okr. Kladno, Středočeský kraj) je největší nekropolí polabských Germánů (Svébů) odkrytou na našem území. Výzkumy zde prováděly Státní archeologický ústav a později jeho nástupce Archeologický ústav ČSAV v letech 1921 až 1963. Ty na světlo vynesly 960 hrobů, často s mimořádněreprezentativní hrobovou výbavou, představující unikátní, chronologicky strukturovaný průřez materiální kulturou germánského obyvatelstva Čech od počáteční fáze osídlení v druhé polovině 1. století př. n. l. až do první poloviny 3. století. Tento mimořádně žádaný soubor dat zůstával dlouho nepublikován, teprve předkládaná monografie věnována komplexnímu zveřejnění všech hrobů, včetně detailního katalogu jejich výbavy, splácí tento dluh archeologické vědy a poskytuje badatelské obci v celé Evropě nepostradatelné informace o sociální diferenciaci, jejích proměnách a vývoji materiální kultury doby římské. Zatímco první díl připravovaného edičního počinu prezentuje zejména katalogovou část, druhý svazek se zaměří na analytické zpracování hrobových celků.