Spisovatel Čestmír Jeřábek začíná své záznamy právě v únoru 1948. Téměř den po dni sleduje politické události v naší republice i ve světě. Pravidelně glosuje domácí kulturní scénu a brněnské dění. Po odchodu do předčasného důchodu se ještě intenzivněji věnuje práci na trilogii o knížeti Václavovi. Velmi často cituje zprávy z tisku (zpočátku hlavně z Lidových novin) a ze zahraničního rozhlasu. Publikace je doplněna jmenným rejstříkem.
O divadle, literatuře, výtvarném umění a významných osobnostech univerzity v letech 1928–1948.
Jestliže se autor vyznává, že chtěl zaznamenat obraz lidí, kteří dávali Brnu jeho význam a ráz, pak je třeba dodat: k nim patřil i univerzitní profesor Dušan Jeřábek (1922–2004). Vrací nás do oné pomíjivě krásné doby předválečné, která po sobě zanechala stopy až do dnešních dnů: mnohá jména slavných filmových a divadelních herců nejsou zapomenuta, mnohé kavárny mají své pamětníky, ba dokonce se vracejí nostalgicky na svá místa, jména významných univerzitních profesorů a vědců jsou připomínána alespoň v názvech ulic či odborných ústavů. Mnohé mělo být zapomenuto – a mnohé opět ožívá v nečekaných souvislostech: události, osobnosti a místa jsou poznamenána osobním setkáním a psána krásnou češtinou, jazykem, který byl pro D. Jeřábka jako předního znalce literatury něčím mnohem víc než profesí. Obraz doby dokládají četné dobové fotografie míst i lidí, obraz autora pak lépe než všechna životopisná data vyvolávají připojená vyznání přátel a žáků.
Starobylý obrázek z Rakovnicka (1883). Sličné vydání rozmarného, život a mravy českého města v 16. stol. věrně zachycujícího vyprávění o bakaláři rakovnické školy, jenž svými řečmi i činy pobuřoval počestné měšťany, takže nakonec musel své působiště neslavně opustit.
Román vydaný knižně po prvé r. 1921 byl inspirován 1. světovou válkou. Hlavní dějovou osnovu tvoří životní příběh dvou Jindrů, otce a syna. Jako ve všech svých dílech volí spisovatel i zde postavy výjimečné, poznamenané bizarními osudy. Jinošská romantická láska Jindry staršího k proletářce Božence Nekušové, bědné dětství Jindrova nemanželského syna Jindry mladšího a jeho další osudy, ztráta matky, shledání s otcem, láska k proletářské intelektuálce Jiřině, válečné hrůzy, oslepnutí, strašlivé milostné nedorozumění Jindrů a Jiřiny - to vše tvoří nepřetržitý řetěz groteskních životních trageií, jež dává autor…
