Eva Uhrova Livres

V meziválečné době nejznámější Češka ve světě. Senátorka. Předsedkyně Ženské národní rady. Čím chtěla své zemi, zvláště ženám, prospět? O čem se hovořilo na mezinárodních ženských fórech? Jak žila, s kým se přátelila? „Kterak ji popsat! Skvělá, hluboká, krásná, láskyhodná, inspirátorka. Koná vše celým srdcem, nic napolo.“ Jiné vrstevnice o ní říkaly, že je idealistkou, úžasnou rétorkou, krásnou, vzdělanou, dynamickou, dokonalou organizátorkou. Plamínková dala národu první poslankyni, ženám volební právo, zamítla celibát učitelek, navrhla moderní rodinné právo, prosazovala ženy do státní správy a diplomacie. Mluvila k ženám, které v divadle sedávaly v přízemí i na druhé galerii. Setkala se s prezidenty a králi. Měla projevy v kongresové hale ve Washingtonu, v prostorách Sorbonny, Westminsterského opatství, Reichstagu a Paláce národů. Díky ní byly v Praze postaveny Ženské domovy a dům Ženského klubu českého. Padla za heydrichiády. Populárně naučný životopis Františky Plamínkové je zpracován rok za rokem, s využitím korespondence, tisku, senátních projevů a fotografií.

Biografie Anny a Albíny Honzákových, Marie Baborové-Čihákové a Anděly Kozákové-Jírové. "Život mě naučil hned od mládí jít rovnou kupředu a neohlížet se napravo ani nalevo po cizím mínění." Slova Anny Honzákové, první lékařky promované na Univerzitě Karlově, napovídají, že jejícesta ke vzdělání a k uplatnění nebyla snadná. Rozhodla se pro gynekologii a porodnictví, stala se pravou Matkou matek. První ucelený, čtivý a dokumentární životopis. MUDr. A. Honzáková se věnovala také ženským spolkům, zdravotní a osvětové výchově a v neoficiální pěstounské péči odchovala dvě děti. Do knihy jsou zařazeny příběhy dalších tří žen. Z gymnazijních tříd Albíny Honzákové, charismatické profesorky Minervy, vyšly dvě generace ženské inteligence. Marie Baborová-Čiháková, první česká žena s doktorátem, i po sňatku částečně skloubila vědu s rodinou. Ani Anděla Kozáková, první česká právnička, neměla cestu k osamostatnění jednoduchou. Jejím pozdějším odchodem do exilu přišla česká společnost o významnou osobnost prvorepublikové ženské elity.

Milada Petříková-Pavlíková, Eliška Purkyňová, Marie Steyskalová, Eliška Vozábová, Milada Horáková, Františka Plamínková. O šestici žen mnohé víme, ale stále je co objevovat. Milada Petříková-Pavlíková byla první českou inženýrkou architektkou, vychovala tři děti a v Praze projektovala čtyři domy pro potřeby žen. Také Elišku Purkyňovou tři děti neomezily být prospěšnou druhým. Pracovala v Ústředním spolku českých žen, na pražské radnici, ve sněmovně a nechala postavit penziony pro seniorky v Praze-Dejvicích. Marie Steyskalová při své péči o znevýhodněné děti založila v chorvatské Crikvenici velkolepou ozdravovnu, která mohla dodnes patřit České republice. Eliška Vozábová, šestá lékařka v Čechách, během své kariéry dosáhla v oboru mnohých prvenství a v bílém plášti strávila 60 let života. Milada Horáková se v letech 1924-1940 hlásila k feminismu, po válce se od něj distancovala, třebaže nadále o rovnoprávnost žen usilovala. Františka Plamínková si v červnu 1942 mohla zachránit život, kdyby po heydrichiádě veřejně odsoudila londýnskou emigraci. Než zradit národ, rozhodla se pro smrt. Víc říká krátký doplněk k jejímu životopisu, který byl i filmově zpracován.

Prosadit se ve společnosti, kde hlavní slovo měli muži, nebylo pro ženu na přelomu 19. a 20. století snadné. Eva Uhrová představuje několik žen, které to dokázaly. za všechny jmenujme například Františku Amerlingovou, Josefu Náprstkovou, Betty Karpíškovou či Olgu Fastrovou

Kniha mapuje české ženy 19. a 20. století, které se významých způsobem podílely ve veřejné sféře. V knize se dočtete o spisovatelkách, političkách či novinářkách, které se aktivně zapojovaly do tehdejšího společenského života a dokázaly se prosadit ve společnosti , kde měli do té doby hlavní slovo muži. Autorka se zaměřila například na Karolinu Světlou, Zdeňku Wiedermannovou-Motyčkovou, Magdalenu Dobromilu Rettigovou, Růženu Svobodovou či Annu Chlebounovou a mnohé další významné české ženy

Setkání se třemi absolventkami dívčího gymnázia Minerva, které v povolání vynikly nad průměr. Přírodovědkyně PhDr. Anna Berkovcová založila neobvyklou Dívčí zahradnickou školu. MUDr. Marta Johanovská, první lékařka v sociální medicíně a první ministerský rada, spojila svůj život s bojem proti tuberkulóze. Marie Provazníková, první profesorka tělesné výchovy, dovedla čs. gymnastky ke stříbrným a zlatým olympijským medailím a proslula jako náčelnice Sokola. Knížka zachycuje také život dvou političek – národní socialistky Boženy Kubíčkové a komunistky Anežky Hodinové-Spurné. Osudy žen se odehrávají za účasti dalších významných osobností první poloviny 20. století - Tomáše G. Masaryka a jeho dcery Alice, Edvarda Beneše a Františky Plamínkové.