Plus d’un million de livres à portée de main !
Bookbot

František Horečka

    My z hor
    Ševci
    Když rozkvétá kapraď
    Třínožka s vavřínem
    Kouzla noci svatojanské
    Veĺká farebná obrazová kuchárka
    • Polievky, Predjedlá, Šaláty, Hovädzie mäso, Bravčové mäso, Teľacie mäso, Jahňacie a baranie mäso, Jedlá z viacerých druhov mäsa, Poľovnícka kuchyňa, Jedlá z hydiny, Jedlá z rýb, Jedlá zo zeleniny, Bezmäsité jedlá, Múčniky, dezerty, nápoje.

      Veĺká farebná obrazová kuchárka
    • Z milé knížky Horečkových pohádek jako by na čtenáře dechl čistý a svěží vzduch beskydských hor. Jsou odtamtud, jejich lokalita je nesporná, protože i autorovo milující srdce je pevně a synovsky věrně zakořeněno v krajině pod Radhoštěm. Horečkovy pohádky jsou psány zkušeným a moudrým učitelem a humanistou. Mají svůj humor, který se občas ozve neobyčejně pádnou lidovou notou... Drahé hlasy vyprávěčů se ozvou z velké dálky, zašumí hluboké lesy, kouře milířů se zakadeří, ozve se dusot kopýtek těch zázračně moudrých běloušů, zaťuká hůlčička stařenek, které si vyzkoušely dobrotu srdce svých pasáčků. Už je tu ten poetický svět, kde pravda vždycky vítězí a zlo je vždycky potrestáno, a kam vždycky toužíme se vrátit alespoň na chvíli ze svých starostí a trampot... Děti v nich objevují, co od nepaměti dětská srdce mají ráda: své krále a královny, svá strašidýlka a čerty, na které nevěří, ale kteří jim přece jen nahánějí trochu příjemně vzrušujícího strachu... Horečkova knížka odnese čtenáře do čarovného světa. Jeho poezie a moudrost dětské čtenáře vzruší a obohatí, dospělé rozechvěje sladkým a teskným kouzlem vzpomínek.

      Kouzla noci svatojanské
    • Podtitul: Román o slávě a zániku jednoho řemesla. Přepracované vydání románu Ševci, který vyšel poprvé v r. 1944, dílo básníka, prozaika, esejisty, vlastivědného a kulturního pracovníka, vyznavače beskydských přírodních krás, lidu a zvyků. Na životních osudech někdejšího řádnéhoobuvnického mistra v moravském podbeskydském městečku, který přes všechnu nepřízeň neztrácí lásku k řemeslu a životu, postihuje autor kus historie na přelomu století až do dalekosáhlých proměn, od rukodělné výroby až do rozmachu tovární a strojové výroby po prvé světové válce.

      Třínožka s vavřínem
    • Kniha povídek frenštátského spisovatele, který své literární dílo věnoval kraji, kde se narodil a po celý život působil. Její základ tvoří nejživotnější prózy ze stejnojmenného povídkového souboru z r. 1939. Nově prokreslil charaktery postav i motivaci jejich činů a vytvořil v nich rázovitý obraz valašského horala.

      My z hor
    • Tenká novoročenka, která se věnuje národopisu Frenštátska. Jedná se o přetisk rukopisu neznámého autora, který národopisný pracovník Fr. Horečka našel roku 1885 v pozůstalosti Jiřího Felixe. Název je lehce ironický, rukopis humornou formou zpracovává příjmení obyvatel Frenštátu. Poslední část (aktualizaci přistěhovalých obyvatel) dopsal Fr. Horečka, který je tedy spoluautorem. Mimo náklad vyšlo 50 číslovaných výtisků na papíře Pannekoek.

      Frenštátský národopis a přírodopis
    • Pohádky letního slunovratu odnesou čtenáře do čarovného světa mezi krále a královny, strašidla a čerty, na které sice nevěří, ale kteří jim přece jen trochu nahánějí strach... Ilustroval Ilja Hartinger. 1. vydání.

      Pohádky letního slunovratu
    • Tak mluvíme pod Radhoštěm

      • 840pages
      • 30 heures de lecture

      Podnázev: Soubor slov a úsloví z Frenštátska nově zpracovaný a rozšířený M. Horečkou z "Nářečí na Frenštátsku F. Horečky 1941. V roce 1941 vyšla zajímavá a poučná kniha Františka Horečky Nářečí na Frenštátsku. Obsáhlý soubor slov a úsloví frenštátského nářečí je jednou z největších sbírek slovního materiálu u nás. Studiem nářečí, zejména z Frenštátu a jeho okolí se celý život zabývá také syn Františka Horečky, Mojmír Horečka. Slovníková část otcovy knihy se stala východiskem pro nové zpracování, rozšířené o nové výrazy a doplňky, sbírané od studijních let doposud. Celoživotní studium i sběratelská činnost byla zúročena knihou Tak mluvíme pod Radhoštěm, která potěší nejen odborníky, ale hlavně milovníky lidové řeči. V úvodu publikace je úryvek z předmluvy Františka Horečky k nářečí na Frenštátsku, z roku 1941 a další kapitola seznamuje čtenáře se stručnými dějinami rodného města Frenštátu pod Radhoštěm. Zajímavé je následné zařazení nářečí a vymezení nářeční oblast Frenštátska. V závěru úvodní části jsou zařazeny ukázky rozmluv, vyprávěnek a úsloví. Slovníková část knihy obsahuje nejen hesla, ale také slovní spojení a příklady použití. Publikaci uzavírá Slovo editora Aleše Hájka a poděkování autora Mojmíra Horečky.

      Tak mluvíme pod Radhoštěm