Milada Nedvědová Livres

Zaorálkova Lidová rčení byla poprvé vydána těsně před autorovou smrtí v roce 1947. Jaroslav Zaorálek (1896-1947) byl do té doby znám především jako překladatel, jehož rozsáhlá činnost nemá v české literatuře obdoby. Přivedl k nám moderní francouzskou literaturu, včetně autorů jako Balzak, Flaubert, Proust a Apollinaire, a překládal také z italštiny, němčiny a španělštiny. Jeho překlady, například Chevallierovy Zvonokosy, se staly populárními. Zaorálek se při překládání řídil zásadou, že překlad musí vyvolat stejné dojmy jako originál, což se mu díky jeho mistrovství v češtině podařilo. Kromě překladatelské činnosti vytvořil unikátní sbírku Lidových rčení, která obohatila českou literární tradici. Lidová rčení byla dosud vydána třikrát – poprvé v roce 1947, podruhé v roce 1963 a potřetí v roce 1996, kdy se oslavovalo 100. výročí Zaorálkova narození. Čtvrté vydání, které je rovněž reprintem prvního vydání, opět přináší jeho cenný příspěvek české kultuře.

Výbor z lidové poezie bosenských a hercegovských muslimů.

Danilo Kiš a pris pour matériau de sa fiction la réalité des liquidations, des procès, des camps et des tourmentes qui sévissent en Europe depuis le début du siècle. Six des sept chapitres de ce livre présentent des biographies de révolutionnaires, terroristes, bagnards ou renégats profondément attachés les uns et les autres à leurs croyances. Une abondante documentation, des témoignages, des Mémoires, reconstitués par une plume habile à l'exercice de style, se mêlent au récit. Le procédé laisse penser que l'auteur n'a fait que mettre au point et présenter des documents. C'est en partie cet aspect parodique qui donne au livre son ton d'objectivité glaciale dans la mise au jour des mécanismes de l'oppression et de la répression, de l'énergie brutale de la victime et du bourreau ou de leur éventuelle connivence. Récits cruels où la concision de la phrase souligne la violence de l'action, ces biographies prennent parfois un aspect légendaire, telle l'histoire de Boris Davidovitch, victime de la répression stalinienne, qui disparaît et réapparaît sous de faux noms si bien qu'après sa mort dans un camp on croit l'avoir encore revu à Moscou. Histoire vraie? L'auteur nous laisse le soin d'en décider et nous voici là au cœur du problème posé par ce livre.

Historický román o rozvratu zdegenerovaného rodu bohatých bosenských begů Abazovićů z let 1823–⁠⁠⁠1851. Ústřední postavou je domněle zaostalý a němý sluha a otrok, který pozoruje život svých pánů a v okamžiku, kdy nabývá jasné mysli i řeči, snaží se přervat všechny vztahy k pánům a uchránit před kletbou jejich zlé krve, před předtuchou trestu za spáchané hříchy. Románová prvotina významného představitele současné střední generace bosensko-hercegovských prozaiků byla zdramatizována pro rozhlas a televizi.

Antologie povídek a náboženských textů ze středověku.