Igor Lukeš Livres

This text studies the impact of the Munich Agreement and the Czechoslovak-German crisis from previously neglected perspectives and celebrates the post-Cold War openness by bringing in new evidence from hitherto inaccessible archives.

Historická práce profesora Bostonské univerzity se zaměřuje na Benešovu zahraniční politiku od konce první světové války do mnichovské dohody v roce 1938. Lukeš podrobně analyzuje počátky československé politiky vůči sovětskému Rusku a důsledky jeho uznání, stejně jako obtíže středoevropského státu a Benešovy zahraniční politiky, ovlivněné ruským přístupem a apatickým postojem Západu. Zkoumá Benešovu roli v Tuchačevského aféře, reakce politických skupin po anšlusu Rakouska, atmosféru kolem mobilizace v květnu 1938 a různé aspekty politiky spojenců a Sovětského svazu před mnichovskou dohodou. Lukešova práce dokumentuje vzestup a pád nezávislého Československa. Kniha vychází s podporou Open Society Fund a Ministerstva kultury České republiky. Překlad z anglického originálu Czechoslovakia between Stalin and Hitler. The Diplomacy of Edvard Beneš in the 1930s, vydaného Oxford University Press v roce 1996, provedla Petra Kůsová. Přebal a grafickou úpravu navrhl Aleš Lederer, přičemž na přebalu jsou použity fotografie z publikace „Beneš ve fotografii“ a další historické snímky. Vydání je v českém jazyce a obsahuje 376 stran plus 12 stran fotografické přílohy.

Nová kniha Igora Lukeše podrobně dokumentuje aktivity a pasivitu americké ambasády, Vojenské mise a CIA v Praze v letech 1945–1948. Hlavním tématem je zkoumání neúspěchu Američanů v poválečném Československu, které považovali za test svých vztahů se Stalinovým SSSR. Autor se ptá, zda za to může především jejich selhání, nebo selhání československé společnosti, traumatizované Mnichovem a strachem z nacistické okupace. Zajímá ho, proč československá veřejnost, která měla pozitivní vztah k USA, tak rychle podlehla stalinizaci a jaké chyby americké politiky k tomu přispěly. Lukeš se vrací do roku 1938 a během druhé světové války zkoumá dopady mnichovského traumatu a československo-sovětské smlouvy. Zmiňuje také důsledky amerického rozhodnutí nechat osvobození Prahy na Sovětech, což utvrdilo veřejnost v mylném přesvědčení o opakování Mnichova. Autor kriticky hodnotí diplomatické a zpravodajské aktivity Američanů, zejména amatérismus amerického velvyslance Laurence Steinhardta, který zanedbával své povinnosti. Lukešovo zpracování postav jako Charlese Kateka, Kurta Tauba a dalších představitelů v poválečném Československu je v české historiografii unikátní a přináší cenné pohledy na tuto klíčovou dobu.

Igor Lukeš ve svých textech nabízí dva póly svého pohledu – historii a politiku. Studuje české dějiny 20. století s jejich katastrofami a mýty a dnešní politické problémy u nás, ve Spojených státech, Rusku a v globální rovině. Vychází z toho, že z dějin můžeme čerpat poučení. Historie se sice neopakuje, ale při dostatečně kritickém a hodnotově založeném pohledu můžeme odhalit vlastní chyby a stereotypy, nalézt paralely mezi současností a minulostí, které nejsou na první pohled zjevné. Lukeš nezastírá, že je aktivním obhájcem a stoupencem západních liberálních hodnot, jako je svobodomyslnost, tolerance, úcta k pravdě, respekt k druhým, slušnost a lidskost, a neváhá jasně pojmenovat počínání těch politiků a veřejných činitelů, kteří otevřeně a bezostyšně lžou, popírají fakta a vytvářejí tak „dobu postfaktickou“. Kniha je výborem z autorových historických esejů, politických komentářů a úvah o současném světě z let 2004–2021. Tematicky jsou texty rozděleny do několika oblastí, v nichž autor mapuje éru Obamova a Trumpova prezidentství, putinovské Rusko, českou státnost, studenou válku, tajné služby a politické ideje. Vedle poznání a kritických postřehů přináší četba díky autorovu stylu a nasazení také značný čtenářský a emocionální zážitek.

Jak se proměnil prostor svobody v naší zemi za posledních třicet let? Jaký je stav společenské a osobní svobody? Kniha dvanácti rozhovorů s významnými osobnostmi politického a kulturního života reflektuje „prostor svobody“ v současné české společnosti. Účastníci mají blízký vztah k demokratizaci státu, někteří se na ní přímo podíleli. Mezi nimi jsou disidenti a politici jako Luboš Dobrovský a Petr Pithart, novinář Aleš Palán, ústavní právník Jan Kysela, profesor historie Igor Lukeš, aktivista Šimon Pánek, politický komentátor Jiří Pehe, spisovatel Mark Slouka, historik Timothy Snyder a dokumentaristka Olga Sommerová. Přírodovědec a kněz Marek Orko Vácha se zaměřuje na lékařskou etiku a otázky svobody, zatímco Michael Žantovský, zakládající člen Občanského fóra, byl poradcem prezidenta Václava Havla. Rozhovory se uskutečnily u příležitosti třicátého výročí sametové revoluce a založení nakladatelství PROSTOR, přímého nástupce samizdatové edice. Autory rozhovorů jsou novináři Eva Bobůrková, Jiří Leschtina, Petr Placák a Petr Vizina. Kniha je doplněna bohatým fotografickým materiálem.