Václav Veber Ordre des livres

V Rusku a možná i jinde přetrvává mezi levicově orientovanými lidmi vnímání Stalina jako architekta socialismu a vítěze nad nacisty. Ve skutečnosti byl extrémním tyranem a „superdiktátorem“, který exceloval v uplatňování hyperbyrokratického kontrolního systému s terorem. Nový řád nevytvořil; Hitlerovu říši porazili vojáci s pomocí spojenců, a impérium, které se zdálo být trvalé, dnes již neexistuje. Stalinův pokus o totální nadvládu byl „dočasně úspěšný“ a sloužil pouze k destruktivnímu ovládání společnosti. Tento systém umožnil dokonalou poslušnost lidí a stal se nástrojem pro vytváření oficiálních mýtů, které cynicky ignorovaly pravdu. Elita dokázala, že mocní mají vždy pravdu, a totalita vedla k morálnímu kolapsu, který postihoval jak útočníky, tak oběti. Zpochybňovala právní vědomí a vytvářela „díry zapomnění“, kde se ztrácely dobré i zlé činy. Stalinismus byl projevem extremistických plánů politických dobrodruhů, kteří usilovali o globální moc, a jeho důsledky zahrnovaly krádeže, masové represe, terorismus a genocidu. Byl to protidemokratický systém, prosycený militaristickou propagandou a přípravou agrese. I když stalinismus zahrnoval i jiné aspekty, bez zmínky o represích a zločinech nelze pochopit celou pravdu o Stalinovi.

V roce 2013 to bylo 100 let, kdy v německé Jeně v roce 1913 vyšla dvoudílná práce profesora pražské Univerzity Karlovy T. G. Masaryka Rusko a Evropa. Vyšla německy a hned po svém zveřejnění vyvolala velkou pozornost. Stala se nejrecenzovanější českou vědeckou knihou ve světě vědy v první polovině 20. století. Její význam i nadčasovost je podtržena i tím, že stále vychází v nových vydáních. Publikace Rusko a Evropa 2013 vznikla ve snaze získat aktuální pohled na nejnovější dějiny Ruska a Evropské unie a podobně jako Tomáš Garrigue Masaryk zachytit současnost ruských reálií s výhledem do budoucnosti. Publikace je rozčleněna do tří tematických částí, do kterých svými studiemi přispěla devítičlenná skupina historiků a politologů.

Chruščovova vláda v Sovětském svazu (1953–1964) je jedním z velkých témat novodobé historiografie. V komunistickém dějepisectví byla dlouhá léta naprosté tabu, až do poloviny osmdesátých let dvacátého století Chruščov pro historiky tohoto světa v podstatě neexistoval. Dnes ho ruská historiografie považuje za jednoho z „nejbarvitějších“ domácích politiků dvacátého století. Hlásil se k němu Gorbačov, v současnosti je však jeho hodnocení většinou relativizováno. Překvapující ovšem je, že sovětský totalitní režim umožnil, aby se do čela státu a tím i světové politiky dostal tak nepřipravený jedinec, disponující převážně jen nezměrnou touhou po moci, jehož politická činnost byla až příliš často neodpovědným hazardem.

Kniha navazuje na přechozí dílo autora Osudové únorové dny (NLN 2008) a zabývá se méně známou kapitolou novodobých československých dějin. Autor popisuje aktivity protikomunistického odboje, který chápe jako aktivní činnost směřující k obnovení svobody a demokracie v naší zemi po únoru 1948. Obhajuje a dokládá jeho existenci a legitimitu, odmítá občasné tvrzení, že třetí odboj neexistoval a že vše řídila neviditelná ruka Státní bezpečnosti. Snaží se dovodit, že Češi i Slováci nebyli pouze pasivními oběťmi komunistického násilí, ale že se dokázali i bránit, často i se zbraní v ruce.

Kapitoly z dějin protikomunistické rezistence v Československu v padesátých letech 20. století. Publikace má ambice posunout naše znalosti o třetím odboji o značný kus dopředu. Na rozdíl od různých popíračů třetího odboje o něm nepochybuje, dokládá jeho existenci v širokém záběru i formách, přibližuje nerovný zápas utlačované společnosti komunistickým totalitním státem, popisuje porážky i dílčí vítězství a snaží se doložit, že odboj - ve všech svých formách - byl legitimní součástí oné doby, že přispíval k lepšímu mravnímu stavu společnosti samé. Tradice odboje proti komunismu si zaslouží být připomínaná, současná česká společnost se bez ní nemůže obejít.

První kvalifikované, naprosto ojedinělé dílo o Leninovi, je založené na pramenném studiu velkého množství materiálů shormážděných v Ruském zahraničním historickém archivu, jehož zakladatelem byl právě autor, historik Jan Slavík. Historik Jan Slavík věděl všechno, co mohl vědět, všechno dostupné prošel, vzal na vědomí a snažil se zpracovat v přehledný výklad, který navíc sepsal jako osvědčený a zkušený publicista. Napsal a vydal knihu informovanou, s notnou erudicí a čtenářům dokonale přístupnou i formou svého podání. Není divu, že komunisté vyrazili proti ní do rozhořčeného útoku. Nejedlý jménem komunistické ofenzivy dokonce ohlásil, že napíše svůj Leninův životopis, uvedl doslova, že se rozhodl k tak velké práci jen proto, aby se neřeklo, že česká věda vydala o Leninovi jen Slavíkovu práci. Pomyslná soutěž však dopadla pro Nejedlého podle očekávání více než tristně, neboť nemohl být pro Slavíka hodnotným soupeřem…

V únoru 2008 uplyne 60 let od osudových únorových dnů roku 1948. Je to příležitost přehlédnout dosavadní bádání, jak zahraniční, tak i domácí, a pokusit se o nové pohledy z různých úhlů. Únor 1948 byl nejen výsledkem dlouhodobého záměru komunistického hnutí ovládnout definitivně poslední středoevropskou demokracii, ale také výsledkem mezinárodního vývoje směřujícího tehdy ke „studené válce“. Únorové události byly proto dlouhodobě plánovány a komunisté se na ně připravovali zejména ovládnutím bezpečnostního aparátu a masových organizací. Obrana československých demokratů, kteří si své postavení ještě ztížili naivitou, omezenou výlučností a nejednotností, byla proto nedostatečná, takže na komunistický násilný převrat nedokázali účinněji reagovat. O osudu demokratického Československa tak bylo na téměř půlstoletí rozhodnuto. Autor, odborník na osobnost Stalina a stalinismus, podává nový pohled na události, v němž akcentuje prvořadou roli Moskvy, odkud také přišel povel k zahájení akce…

Skutečně novodobé zpracování ruských dějin bez cenzury a zamlčování. Naši vynikající historici a univerzitní učitelé nově hodnotí ruské dějiny od počátků po dnešek. Přehledy panovnických dynastií Rjurikovců a Romanovců. Přehled představitelů sovětského Ruska, SSSR a Ruské federace. Chronologie důležitých událostí. Výběrový seznam literatury. Rejstřík. 175 vyobrazení. 22 map