Robert Gellately est un historien de premier plan de l'Europe moderne, particulièrement axé sur les époques de la Seconde Guerre mondiale et de la guerre froide. Son intérêt marqué pour l'Holocauste l'a également conduit à rechercher d'autres génocides, pour lesquels il maintient des directives définitionnelles strictes. Le travail de Gellately explore en profondeur les dynamiques de pouvoir, de consentement et de coercition au sein des régimes totalitaires. Par des analyses souvent fondées sur des documents originaux et des témoignages, son érudition remet en question les récits historiques simplistes, en soulignant des processus sociaux et politiques complexes.
The book offers a daring analysis of the significant social and political transformations in Europe during the tumultuous years from 1914 to 1945. It covers pivotal events such as the Russian Revolution and the Second World War, exploring the interconnectedness of these upheavals and their impact on European society. Through a comprehensive examination, it sheds light on the forces that shaped modern Europe during this critical period.
This book examines the everyday operations of the Gestapo, the Nazi secret police. How were the Gestapo able to detect the smallest signs of noncompliance with Nazi doctrines, especially 'crimes' pertaining to the private spheres of social, family, and sexual life? How could the police enforce policies such as those designed to isolate the Jews or foreign workers with such apparent ease?
The story of how Stalin ruthlessly built his 'Red Empire' in the aftermath of World War II - and what inspired him to build it.
Nazi ideology drove Hitler's quest for power in 1933, colored everything in the Third Reich, and culminated in the Second World War and the Holocaust. In this book, Gellately addresses often-debated questions about how Fuhrer discovered the ideology and why millions adopted aspects of National Socialism without having laid eyes on the leader or reading his work.
A thought-provoking assessment and documentation of one of the most terrible periods in history - the rise and fall of the Nazi Party.
Robert Gellately challenges the belief that the German people knew little about the Nazi terror, and the tendency of historians to distance ordinary Germans from its excesses. He reveals for the first time the social consensus behind the regime and the extent to which German men and women were involved in the persecution of social outsiders and 'race enemies'.
Podtitul: společenský souhlas a režimní nátlak v nacistickém Německu Budování a fungování represivního aparátu třetí říše. Komunikace státních orgánů s veřejností. Ideologie a propaganda. Celospolečenská podpora nacistické politiky. Studie. Každodenní život německé společnosti v l. 1933-1945. Přeměna demokratických struktur směrem k nacistické totalitě. Veřejné mínění a jeho cílevědomé ovlivňování. Rozšiřování podpory nacistů ve společnosti. Represe a teror ve jménu "očisty" společnosti. Vláda "silné ruky" jako jediná možnost obnovení mezinárodní prestiže a hospodářské prosperity.
Tato působivá kniha vrhá světlo na velké sociální a politické katastrofy, které zmítaly Evropou mezi lety 1914 a 1945. V periodě téměř nepřetržitých sociálních otřesů byly dějiny kontinentu poznamenány dvěma světovými válkami, ruskou revolucí, holocaustem a vzestupem a pádem Třetí říše. Ústředními postavami této katastrofy byli samozřejmě Lenin,Stalin a Hitler a tato kniha využívá nedávného zpřístupnění ruských a německých archívů, aby ukázala, jak úsilí těchto diktátorů o naplnění utopických a nenapravitelně scestných ideálů vedla jen k dystopické noční můře. Renomovaný historik Robert Gellately dospívá k závěru, že většina srovnávacích studií sovětské a nacistické diktatury je negativně poznamenána přehlížením Leninovy role v celém dramatu. Odmítáním mytologie „dobrého“ Lenina kniha načrtává přesvědčivý společensko-historický obraz role těchto tří diktátorů a pečlivě dokumentuje jejich podobnosti i rozdíly. Sleduje eskalaci konfliktů mezi komunismem a nacismem, a to zejména na pozadí Hitlerova boje proti „smrtelné hrozbě židobolševismu“. Kniha dokládá, že nesmiřitelné nepřátelství mezi Stalinem a Hitlerem nevyhnutelněmuselo vést k totální válce a genocidě. Důsledky tohoto osudového střetu jsou patrné ještě dnes.
Co sprawiało, że zwykli Niemcy stawali się gorliwymi zwolennikami Hitlera? Jak niewielka, ekstremistyczna partia NSDAP przekształciła się wmasowy ruch polityczny? Dlaczego, mimo początkowych wyborczych porażek, zdołała zgromadzić ogromne społeczne poparcie? Wjaki sposób miliony osób głęboko przyswoiły sobie poszczególne aspekty nazistowskiej ideologii? Czemu ogromna część Niemców zaakceptowała wywołanie krwawej wojny, masowy terror iniezliczone zbrodnie? Autor poszukuje odpowiedzi na te pytania, opierając się na różnorodnych źródłach, przede wszystkim na bogatym materiale archiwalnym. Rekonstruuje, jak krystalizowała się nazistowska ideologia, oraz opisuje przyczyny imechanizmy gromadzenia się wokół NSDAP przedstawicieli kolejnych grup społecznych. Zachęca przy tym czytelników, by spojrzeć na idee iprogram nazistów jako na zestaw konkretnych obietnic ipropozycji złożonych niemieckiemu społeczeństwu, anie irracjonalną, niespójną mieszankę absurdalnych pomysłów. Wswojej książce stara się zbadać, obecność których komponentów była decydująca dla powszechnej akceptacji polityki Hitlera. Ukazuje, jakie elementy kultury politycznej Niemiec sprzyjały temu, by to właśnie nazistowska synteza retoryki skrajnie nacjonalistycznej, rasistowskiej isocjalistycznej znalazła tak szeroki oddźwięk nad Renem. Robert Gellately kanadyjski historyk, badacz dziejów XX wieku, wszczególności nazistowskiego isowieckiego totalitaryzmu. Wieloletni wykładowca Florida State University. Autor m.in. Stalins Curse: Battling for Communism in War and Cold War (2013).
Zwei Weltkriege, die russische Revolution, Aufstieg und Fall des „Dritten Reichs“, der Holocaust - zwischen 1914 und 1945 brechen große politische Katastrophen über Europa herein und verändern die Gesellschaft von Grund auf. Im Zentrum der Katastrophen stehen drei Diktatoren: Lenin, Stalin und Hitler. Während über die Verbrechen und Grausamkeit der Letztgenannten Einigkeit besteht, wird Lenin bisweilen als „guter Gründungsvater“ eingeschätzt. Zu unrecht. Der renommierte Historiker Robert Gellately beweist in seiner Studie Lenins verheerende Rolle für die jüngere Geschichte und liefert damit den Schlüssel zu einem besseren Verständnis des großen Weltenbrands.
