Miloš Řezník Livres

Autoři soustředí svoji pozornost k historickým a symbolickým „uzlovým bodům“, které jsou důležité jak pro vývoj polské společnosti, tak pro pozdější polskou historickou paměť. Text tak postihuje základní problémy a souvislosti historického vývoje jednotlivých období. Zvláštní pozornost je věnována úloze Polska v regionu a ve světě, regionální různorodosti, proměnám kolektivních identit a historické paměti, historickým formám státnosti, kulturnímu transferu a společenským strukturám.

Život a příhody Remusovy můžeme považovat za nejpopulárnější dílo kašubského literárního kánonu. Majkowski tento román napsal ve 20. letech 20. století (poprvé vyšel v době jeho smrti v roce 1938). Remusovy rytířské příběhy nabízejí pozoruhodnou syntézu regionální tradice a reáliíkašubského etnika, obecně považovaného za „pozůstatek“ pomořansko-slovanského osídlení baltského pobřeží. Prvky moderního pohledu na člověka a společnost se zde spojují s elementy kašubské lidové roviny, lokální paměti se zde prolínají s představami o obecných souvislostech historického rozvoje kašubské společnosti. Majkowski do svého románu začlenil pasáže, motivy i symboly ze své rané literární tvorby, v níž se postava Remuse či scény z pozdějšího románu začínají objevovat již koncem 19. století. Z obecného hlediska se román pohybuje na pomezí realismu a pozdního novoromantismu a nese v sobě i prvky historismu a politicko-kulturního aktivismu. Zároveň jsou ale Remusovy příhody i dobrodružným románem a jakýmsi kulturním cestopisem, v němž rytíř Remus nabývá podoby dona Quijota, i když rozhodně není rytířem smutné postavy.

Praktická příručka, která seznamuje čtenáře s nejdůležitějšími daty a událostmi z dějin, domácí i mezinárodní politiky i se základními údaji z kulturní a hospodářské sféry. Jednotlivá období jsou uvedena přehledovými statěmi, následuje vlastní chronologie a knihu uzavírají tabulky (panovníci, vlády, církevní představitelé) a jmenný rejstřík-slovníček se základními daty osobností a stručnou charakteristikou. Text provází množství ilustrací (portréty, veduty, mapky atd.). Autor, renomovaný historik, přednáší evropské dějiny na univerzitě v Lipsku. Pro Libri mj. napsal Polsko, Bělorusko a Sasko v edici Stručná historie států.

Český historik působící dlouhodobě na německé univerzitě přináší vůbec první souhrnné zpracování dějin jednoho ze stěžejních německých států, který navíc – do jeho pohlcení německým císařstvím – velice často hrál významnou roli v našich dějinách, ať již v raném, vrcholném či pozdním středověku, ale i poté, mj. jako spojenec Habsburků. Významná část textu je věnována dějinám 20. století a česko-saským vzájemným vztahům. Nechybí encyklopedické heslo a další náležitosti řady.

Edice stručná historie států Autor sleduje dějiny Běloruska od nejstarších nálezů lidské přítomnosti, přes éru příslušnosti ke Kyjevské Rusi, období polsko-litevské nadvlády, sleduje i kulturní vazby na naše území (první běloruský tisk – bible F. Skaryny – byl vydán v Praze), následnou ruskou nadvládu a utrpení, které přineslo Bělorusům 20. století s bolševickým režimem, hrůzami 2. světové války i neúspěšným pokusem skoncovat s totalitou.

Studie zkoumá patriotismus a identitu v Královských Prusech během dělení Polska.

Polsko představuje od počátku našeho souseda blízkého i jazykově, ale také do jisté míry mocenského rivala, zejména s ohledem na území Slezska. Zároveň se jedná o stát, jehož hranice v Evropě snad nejvíc kolísaly. Spojuje ho s námi však i skutečnost, že doby mocenského vzepětí vystřídalo období, kdy načas "zmizel" z mapy Evropy. Jeho stručné a přehledné dějiny z pera mladého historika oslovují nejširší čtenářskou obec.

Studie o vzniku moderních evropských národů, o historickém nacionalismu a o vlivu evropských národních hnutí 19. stol. na vznik národních států. Práce se věnuje vzniku občanské společnosti a formování moderních evropských národů v kontextu vzniku a vývoje národní identity jednotlivých historických společenství. Autor knihy probírá teoretické koncepce stěžejních badatelů z oblasti historie, sociologie a politologie a na jejich základě zcela výstižně formuluje svůj vlastní výklad historického utváření moderního národního vědomí a jeho politické reprezentace.