Kniha o evropské větvi anglického rodu lodních stavitelů Rustonů a s ní spojené pražské továrně „Rustonce“ nabízí čtenáři pozoruhodný příběh nejen z dějin paroplavby, strojírenství a průmyslového podnikání v Čechách, ale také zážitek z mozaiky pestrých životních osudů zajímavých osobností 19. a 20. století.
Nová kniha M. Huberta líčí z různých pohledů dění na pražském úseku Vltavy od 19. století do současnosti. Vedle popisů osobní a nákladní dopravy zde nechybějí informace o sportovní plavbě, plavidlech stojících trvale u vltavských nábřeží, údaje o jezech, přístavech, náplavkách, loděnicích nebo o spolku VLTAVAN a některých plaveckých zvycích. Velké množství obrazového materiálu z minulosti i současnosti doplňuje text a čtenáři přibližuje životě na, i u Vltavy v Praze a jejím nejbližším okolí.
Největším bojovým plavidlem Československa byla hlídková loď President Masaryk; měřila padesát metrů a vyzbrojena byla 66milimetrovými kanony. Dvě původně československé jednatřicetimetrové pancéřové minonosky používaly za druhé světové války flotily nacistického Německa a Rumunska… I o tom všem se můžeme dočíst v tomto svazku. Po stručném úvodu, který se zabývá historií československé “flotily”, následuje popis patnácti lodních tříd (některé byly zastoupeny pouze jediným plavidlem) a obrázky z výcviku a života vojáků a důstojníků vojenských lodních útvarů. Seznámíme se s nelehkými počátky československého loďstva, rozkvětem v období třicátých let, zánikem v letech okupace a znovuvzkříšením po 2. sv. válce
Přitažlivý svět zakladatelů paroplavebních společností, konstruktérů, lodníků, strojníků i cestujících ožívá v zajímavém povídání z počátků rozvoje osobní lodní dopravy.
Obsahem této skromné publikace je zcela nekonvenční názor, který si o vzniku a účelu Kodexu , a rozbor několika aspektů jeho obsahu. Jejím účelem ovšem není seznámit běžného čtenáře s Kodexem a tím suplovat příslušnou literaturu. Je spíše výzvou zaměřenou do odborných kruhů k profesionálnímu, různými ohledy nezatíženému hledání vzniku a účelu Kodexu gigas. Ing. Miroslav Hubert, původním povoláním lodní konstruktér, je autorem řady knih a článků o naši plavbě a stavbě lodí a motorových člunů. Jeho dlouhodobý zájem o obecnou historii, venkovské románské a gotické kostely a o kláštery jej přivedl do kontaktu i s historií kláštera v Podlažicích a Kodexu gigas.
Ante-román z počátků paroplavby v Čechách. Vazatkova osobnost je doložena v historických pramenech roku 1857, kdy došlo k nehodě parníku Mecséry na Vltavě. Vedle příběhu strojmistra Vazatky seznamuje publikace populární formou i s podnikateli a lodními staviteli, kteří kolem poloviny 19. století zavedli v Čechách paroplavbu a stavěli první parníky.
O dlouhé historii pražské osobní lodní dopravy již bylo napsáno mnoho článků, statí v publikacích o plavbě i dvě knihy. Autoři využívali ke své práci především poměrně bohatý fond původních písemných materiálů uložených v podnikovém archivu a později v archivu DP Praha. O zachycení vzniku, historie a významu pražské osobní paroplavby z hlediska společenského, sociálního a kulturního se pokusil historik plavby, Ing. Miroslav Hubert, autor této publikace. Domnívá se, že právě společenské a kulturní snahy tehdejších pražských vlasteneckých měšťanů vedly k založení pražské paroplavby. Založení pražské osobní lodní dopravy v roce 1865 lze považovat za nejvýznamnější čin vlastenecké společnosti Měšťanská beseda v Praze. Je jednou z mála institucí vzniklých v čase národního obrození, které jsou bez přerušení činné dodnes. To, že Měšťanská beseda byla kolébkou Pražské paroplavební společnosti je zřejmé z toho, že čelní členové předsednictva Besedy Fr. Dittrich, J. Huleš, dr. V. Bělský, V. Kriesche a další vytvořili také zakládací výbor připravovaného paroplavebního podniku koncem roku 1864. Vydalo nakladatelství Mare-Czech v roce 2014 ve spolupráci s Pražskou paroplavební společností a Spolkem přátel plavby v Děčíně jako příspěvek k oslavám založení PPS, k němuž došlo před 150 lety.
Trochu jiný pohled na některé dobové události ve kterých Josef Ressl žil, tvořil a řešil technické problémy svých vynálezů. Velká pozornost je věnována parníku Civetta a jeho osudům, které se staly alfou a omegou i Resslova života. Modeláři ocení množství výkresů.
