Jan Horský Livres

Předkládaná publikace se zabývá problémem smyslového vnímání z hlediska obecné antropologie. Jelikož vnímání představuje komplexní problém, je i náš přístup komplexní a zahrnuje několik různých hledisek: kognitivní psychologii, neurofyziologii, fenomenologii, sociokulturní antropologii, dějiny idejí či uměleckou sebereflexi. Základní otázky, které si zde klademe, jsou otázky po vztahu mezi smyslovostí a kulturou. Do jaké míry je naše smyslovost formována symbolickými systémy a kulturními institucemi? Co to znamená, že kultura je senzorická? Co je to senzorický řád? Jaké vztahy fungují mezi neurální, smyslovou a symbolickou rovinou lidské existence? Jak se liší smyslovost v různých kulturách a typech společností? Tyto a další otázky promýšlíme z pozice obratu ke smyslovosti, který ve společenských vědách probíhá již déle než dvacet let, nicméně v české vědě se mu zatím nedostalo systematické pozornosti. Cílem této knihy je proto otevřít prostor pro další diskuse a výzkum v oblasti transdisciplinárně pojaté antropologie vnímání.

Svým debutem s názvem Fosfény Jan Horský vstupuje na českou básnickou scénu jako autor poezie především značně imaginativní, a to nejen v rovině motivické, ale především v rovině jazykové i formální. Kniha vychází se zinem JXN (limitovaná edice). O výtvarný doprovod se postaral Antonín Zhořec.

Publikace představuje rodinu a domácnost především 16. až 18. století jako prostředek, do něhož se promítá dobová kultura, mentalitní rysy, postoje a pocity, místo, v němž se zrcadlí v nejširším slova smyslu dobový způsob života.

Sté výročí vzniku Československa inspirovalo historiky různých generací k sepsání kritických úvah, které se nesnaží zmenšovat národní sebevědomí ani se podbízet nacionalistickým oslavám. Cílem není zastínit analýzu problému množstvím „událostních faktů“, ale zvažovat hodnotu vzniku samostatného národního státu z pohledu tehdejších aktérů a současných badatelů. Některé studie se zaměřují na cenu zaplacenou za nezávislost, včetně hmotných a nehmotných aspektů. Často se diskutuje o tom, zda byla republika nezralým projektem a zda obyvatelstvo bylo připraveno na státnost. Kritizovaná „nevyzrálost“ byla však běžnou charakteristikou mnoha národních států, které vznikly v Evropě ve dvacátém století. Konsenzus panuje v tom, že Československo mělo hodnoty demokratického a prosperujícího státu. Otázky se týkají dlouhodobého úsilí o národní stát, jeho počátků, hodnoty „svobody národa“ a vztahu k nadnárodním institucím. Jak se měnilo postavení židovské menšiny a s čím se identifikovali? Jaké perspektivy má národní stát v globalizaci? Je smysluplné hledat alternativy ke vzniku národního státu? Autorský tým zahrnuje několik renomovaných historiků.

Kniha o jednom z největších fyziků lidstva 20. století.

Kniha Teorie a narace navazuje na autorovu monografi i Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním. Autor se zamýšlí nad literárností historického textu, zkoumá vztah mezi dějinami, pamětí a vyprávěním, kriticky glosuje teoretické přístupy, jež v dějepisectví posledních let dominují, a klade si otázky po smyslu historikovy práce.

Kniha je věnována výkladu Einsteinovy teorie gravitace a matematických modelů v tzv. standardní kosmologii, dále studiu raných vývojových etap vesmíru, tedy fyzikálních problémů vznikajících v raných stadiích vesmíru, dále vývoji nepatrných fluktuací hmoty v raných etapách vývoje a procesům, které vedou až k dnešním velkým strukturám ve vesmíru. Na závěr je pozornost upřena na kosmologické informace a otázky o gravitačním zobrazování, mikrovlnném kosmickém pozadí a antropickém principu. Kniha je určena každému zájemci o astrofyziku, astronomii a kosmologii, vč. studentů, doktorandů a vědeckých pracovníků.

Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním představuje originální zamyšlení nad povahou soudobého historiografického myšlení. Autor se v ní zamýšlí nad dějepisectvím jako vědou, nad dějepisectvím jako krásnou literaturou a vyprávěním či dokonce nad dějepisectvím jako rétorickou figurou. Detailním způsobem ohledává i vztah dějepisectvík moderní kultuře, jeho provázanost se soudobýmpolitickým myšlením i sociální realitou moderníhoa postmoderního světa, a to na příkladě českých i zahraničních,světově uznávaných historiků.