Les Tchèques et les Belges: une histoire en miroir
- 166pages
- 6 heures de lecture







This is the first work providing systematic exposition of the Czech history from the prehistory to the establishment of the Czech Republic, one of the youngest members of the European Union.--[book cover]
Průvodce po archivech, badatelských institucích, knihovnách, sdruženích, muzeích a památnících. Vydavatelé (editoři): Oldřich Tůma, Jitka Svobodová, Ulrich Mählert. Česko-anglický text, překlad: Deanna Woolley.
aneb Prohry, krize, skandály a aféry českých dějin let 1848-1989 Události, jejichž důsledky poznamenaly dějiny českého národa ve smyslu víceméně negativním. Kontroverzní historické osobnosti a jejich osudy. Poněkud neobvyklý výběr historických událostí, které představují spíše odvrácenou tvář českých dějin. Jedná se o události neslavné, skandály, aféry a události, které vzbuzují pochybnosti, dohady, nedůvěru apod. Tedy ty úseky národních dějin, na které nemůžeme být příliš hrdi, které ovšem tvoří součást naší historie. Podle podobného klíče vybírali autoři i osobnosti. Jednotlivé příspěvky jsou dílem renomovaných historiků.... celý text
Předkládaná kniha obsahuje čtyři studie, které přibližují rozmanité aspekty společenského vývoje v letech 1945 až 1989. Věnuje se trojjedinému vztahu opozice, společnosti a moci, přičemž prvním dvěma je věnována hlavní pozornost. Květa Jechová se ve své studii o mateřství v reálném socialismu zabývá problematikou respektování mateřské role ženy při budování socialismu, přibližuje práci interrupčních a státních populačních komisí, sleduje činnost ženských organizací i každodenní problémy žen-matek v období tzv. normalizace. Karel Kaplan přispěl studií, která analyzuje důvody, průběh a dopady sloučení sociální demokracie s Komunistickou stranou Československa. Milan Otáhal předkládá – na základě orálně-historického výzkumu pracoviště – interpretační studii o životě dělníků v normalizačním období. Vztahu opozice a společnosti, vzájemné reflexi a společenskému zakotvení opozičního postoje se věnuje studie Tomáše Vilímka, který se opírá o samizdatové texty, oficiální i nezávislé výzkumy veřejného mínění před rokem 1989 a v neposlední řadě i o vlastní rozhovory a výsledky jiných projektů orální historie.