Ilse Weber Livres

"Endorsed by Yad Vashem, the World Holocaust Remembrance Center, as a unique document with literary value, Ilse Weber's letters and poems, 1933-1944, record with vivid immediacy the lives of her small family during a time of increasing danger, when Europe descended from peace to the chaos of war and genocide. Ilse wrote to her Swedish friend, Lilian, who lived in London, and from 1939, also to her older son whom the Webers sent to Lilian on a Kindertransport. In 1942, Ilse, her husband and younger son, were deported to the Thersienstadt ghetto. Working there in the children's infirmary, Ilse eased the daily suffering of her patients and fellow inmates with songs she wrote and set to music, accompanying herself on her contraband guitar. These more than 60 songs and poems that trace Ilse's last years, have been performed by various artists and ensembles from around the world, having become symbols of ghetto life under Nazi occupation."--

Kniha obsahuje soubor dopisů z let 1933 až 1944, které Ilse psala své švédské přítelkyni Lilian von Löwenadler. První dopis je datován 6. února 1933 ve Vítkovicích, poslední 29. září 1944 v Terezíně. Tyto dopisy zachycují 12 let Ilseina života, kdy se ze spokojené manželky a matky dvou chlapců stala uzlíčkem nervů, toužícím po shledání se svým starším synem, kterého v obavách před antisemitismem poslala v květnu 1939 do Anglie. Její syn se pak dostal k matce do Švédska, kde přečkal válku. V Terezíně Ilse psala poezii, která se díky důmyslné skrýši v ghettu zachovala a autorku přežila. Tato poezie, napsaná v letech 1942 až 1944, je obdivuhodná svým optimismem a snahou dodávat sílu a naději spolutrpitelům v těžkých podmínkách. Mezi její nejznámější zhudebnělé básně patří Wiegala, Toulám se Terezínem, Buď sbohem, kamaráde!, Dopis mému synovi a další. Editorka německého vydání Ulrike Migdal ve svém doslovu mapuje osudy Ilseiny rodiny a doplňuje informace o životě jejích rodičů, přeživším synovi Hanušovi, bratrech a manželovi Willym.

Pohádky Ilse Weberové, které pro děti napsala v první polovině dvacátého století, přinášejí zábavu i poučení. Dobrý skutek je v nich vždy bohatě odměněn, lež a nespravedlnost jsou potrestány. Ožívají v nich prorok Eliáš, krásná Ráchel a blázen Jankl, anděl Rafael, moudrý Mendel Rosenbusch či napravený lakomec Báruch. Autorka čerpala inspiraci v biblických příbězích, v obyčejích a hodnotách židovského náboženství a židovských tradicích. Pohádky jsou napsány s neobyčejnou vnímavostí a porozuměním pro dětskou duši, uvádějí dětského čtenáře do všech lidských prožitků, seznamují ho s protiklady obětavosti a sobectví, dobra a zla, odvahy a zbabělosti. Ve slovníčku českého vydání se dozvíte, kdo byl prorok Eliáš, co znamená Tóra, Chanuka, drejdl a další pojmy židovských tradic. Knížku ilustrovala Lenka Jasanská, její obrázky doprovodily i Himálajské pohádky (Zlatá stuha 2013 za nakladatelský počin), ProPánaKrále! Jana Vladislava (zařazena do katalogu Nejlepší knihy dětem 2013/2014) a Švédské pohádky.

Vor dem „Osttransport“ nach Auschwitz kann Willi Weber die Gedichte seiner Frau Ilse in einem Geräteschuppen einmauern - Gedichte und Lieder, die sie für ihre Mithäftlinge und ihre Pflegekinder geschrieben hat. Willi überlebt und kann die Papiere nach der Befreiung in Sicherheit bringen: die Schilderungen ihres Lebens als Jüdin in Mähren, die Briefe, in denen sie vom Terror des Nationalsozialismus erzählt, die Trostgesänge aus der Kinderkrankenstube im KZ. Das Buch macht zum ersten Mal die charismatische Figur Ilse Weber sichtbar, die bei Überlebenden von Theresienstadt und in der Literatur ein Mythos ist, von deren Werk aber bisher fast nichts bekannt war.

Im Verlauf des 19. Jahrhunderts bis nach dem Ersten Weltkrieg entfaltet sich die berührende Geschichte zweier Familien aus Lothringen und Schwaben. Trotz ihrer unterschiedlichen religiösen Hintergründe – eine Familie ist streng katholisch, die andere evangelisch – entstehen zwischen ihnen eheliche Verbindungen. Die Erzählung beleuchtet die Herausforderungen und Freuden dieser Beziehungen und zeigt, wie in jeder Generation auch Kinder der Liebe, einschließlich solcher mit Verbindungen zum Hochadel, geboren werden.

Leben, Werk und Wirkung der im mährischen Witkowitz (heute: Vítkovice/Ostrava, Tschechien) geborenen Schriftstellerin, Journalistin und Musikerin Ilse Weber (1903–1944) sind unauslöschlich mit der Shoa verbunden, deren Opfer sie wurde. Während Webers im Ghetto Theresienstadt entstandene Lieder und Gedichte posthum berühmt wurden, gerieten die bereits 1928 und 1929 unter ihrem Mädchennamen Herlinger veröffentlichten Erzählungen „Jüdische Kindermärchen“ und „Die Geschichten um Mendel Rosenbusch“, das kleine Bühnenspiel „Der blaue Prinz“ sowie der 1935 erschienene Erzählband „Das Trittrollerwettrennen“ in Vergessenheit. Als bedeutende Zeugnisse der deutschsprachig-jüdischen Kinderliteratur und verschlüsselte Botschaften eines unlösbaren kulturellen Identitätskonflikts richten sie sich heute vor allem an eine erwachsene, historisch und literarisch interessierte Leserschaft. Ergänzt durch eine biographische Einleitung des Herausgebers Wolfgang Rathert, ein vertiefendes Nachwort der Literaturwissenschaftlerin Theresia Dingelmaier und ein ausführliches Glossar werden Webers Texte hier erstmals gemeinsam in einem Band wiederveröffentlicht.