Naprostá většina klimatologických výzkumů už dlouho ukazuje, že dochází ke klimatickým změnám vedoucím k rostoucímu oteplování, které může mít katastrofické následky. Tyto změny podle nich způsobuje lidská aktivita, především spalování fosilních paliv. V těchto otázkách existuje dlouhodobá odborná shoda. Přesto se veřejným prostorem také šíří informace, které hledají příčiny klimatických změn jinde. Tvrdí, že je způsobuje Slunce nebo vesmírné záření, zpochybňují výsledky klimatologie a obviňují vědu z přehánění nebo dokonce z falšování dat. Tyto opačné proudy se někdy odkazují na vědeckou literaturu, občas je dokonce reprezentují i respektovaní vědci a vědkyně. Laická veřejnost se v této situaci jen těžko orientuje a získává tak pocit, že již neexistují pevné jistoty. Tento stav není náhodný. Jedná se o propracovanou politickou strategii, jejímž cílem je chránit zájmy fosilního průmyslu. A snaží se toho docílit právě vytvářením zmatku a nejistoty. Továrna na lži tyto mechanismy rozplétá a na konkrétních příkladech z českého i světového kontextu ukazuje, jak funguje výroba klimatických dezinformací. Sociolog, grafik, občasný editor a kurátor Vojtěch Pecka vystudoval sociologii na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity v Praze a v rámci doktorandského studia na Fakultě sociálních studií v Brně se zaměřuje na vztah fosilního průmyslu ke klimatickým změnám. Tento rozpracovaný výzkum nedávno přepracoval do publicistického formátu a publikoval na serveru A2larm. Ve své grafické tvorbě pracuje především na animacích pro muzejní výstavy a expozice. V současnosti pracuje také jako analytik v Asociaci pro mezinárodní otázky.
Vojtěch Pecka Livres


Neúplný atlas regenerace
- 208pages
- 8 heures de lecture
Neúplný atlas regenerace se snaží nastínit možné únikové cesty ze souběhu krizí, které provázejí konec holocénu a vstup do epochy antropocénu. Dříve samozřejmé pojmy, hodnoty a opory se proměňují či hroutí. Radikální a akcelerující změny, jichž jsme původci, svědky, pachateli i oběťmi, přinášejí nové problémy spojené s vytěžováním biosféry, ztrátou biodiverzity, destabilizací klimatu, a globální ekonomikou závislou na fosilních palivech a hospodářském růstu. Dalšími faktory jsou korporátní konzumní propaganda, extrémní společenská nerovnost, penetrace digitálních platforem a manipulace, stejně jako krize subjektivity a společných hodnot. Tlak na produktivitu, disciplínu a efektivitu nás dovedl do stavu vyčerpání. Vzniká tak nutnost hledat nové formulace řešení těchto problémů. Hledání adekvátních forem regenerace, obnovy a odpočinku se musí stát jednou z nejdůležitějších os politického života 21. století. Pokud po únavě nenastane odpočinek a regenerace, hrozí ireverzibilní přechod do jiného stavu, což může vést k zhroucení.