Kolektivní monografie ze stejnojmenné konference (30. a 31. května 2023). V publikaci se setkávají názory etnografů, historiků, kunsthistoriků i lingvistů a čtenář může ve třinácti příspěvcích konfrontovat různá hlediska, společně přispívající k porozumění barevnosti a barvách i jejich souvislostech v tradiční kultuře. Částečně souběžný polský text, částečně slovenský text, anglické a německé resumé.
Součástí sbírek dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., je Archiv zvukových záznamů nářečních promluv. Archiv je budován od padesátých let 20. století a je dodnes průběžně doplňován o nové nářeční záznamy. Obsahuje nahrávky z celého území České republiky s celkovou stopáží kolem 620 hodin, také několik nahrávek ze zahraničních enkláv českého jazyka. Jde tak o největší fonotéku svého druhu na světě. Některé nahrávky obsažené v ar chivu jsou velmi vzácné, zvláště ty nejstarší jsou cenným (a někdy i jediným) zdrojem informací o zvukové podobě nářečí v minulosti. Brožura seznamuje čtenáře s historií, současností i budoucností archivu. Představuje způsob sběru jazykového materiálu a zásady terénních výzkumů, katalogizaci zvukových souborů a pořizování jejich transkriptů, vytváření online databáze a nářeční fonotéky.
Monografie se věnuje čtyřem pravopisně-hláskoslovným jevům, konkrétně protetickému v- (např. vokno), úžení é í (dobrý mlíko), diftongizaci ý ej (bílej mlejn) a náslovné diftongizaci ú ou (oumysl), a to v tištěných literárních památkách z 16.–18. století. Těžištěm monografie je jazyková analýza dobových literárních pramenů ve snaze o postižení tehdejší uzance, vývojových tendencí a odlišností od dnešní jazykové situace. Práce materiálově vychází z více než 100 tisků z okruhu náboženských, historiografických a jazykově reflexivních textů. Monografie zásadním způsobem přispívá k poznání češtiny 16.–18. století; doplňuje dosavadní poznatky o nové informace a koriguje některé starší soudy, například o tzv. jazykovém úpadku, neprávem přisuzovaném barokní češtině.