Tato výpravná fotografická publikace představuje Moravu především jako krásnou zemi s bohatou historií. Poetický text rozděluje Moravu do devíti regionů a výstižně jednotlivé regiony charakterizuje. Zdůrazňuje především jejich architektonické, geografické a také historické zvláštnosti a je doprovázen nádhernými fotografiemi od významných českých fotografů.
An affectionate, multi-layered account of small town life in central Europe beginning in the 1930s and ending in the early 21st century, which weaves together a series of compelling, nostalgic anecdotes.
Rozsáhlá románová freska z valašského prostředí Duely vypráví osudy několika generací kopaničářů, jejichž paměť vlastně vytváří zázemí současnosti. Postižení návazností i proměny v myšlení dědů, otců a synů směřuje k hlavní myšlence díla, jíž je kategorický zákon lidskosti a mravnosti, individuální a společenské odpovědnosti.
Napsali Antonín Bajaja, Antonín Přidal, Ludvík Vaculík, Petr Kovařík, Ivan Binar, František Pavlíček, Stanislav Havelka, Marie Kubátová, Hana Androniková, Eva Eliášová, Helena Lisická, Oldřich Šuleř, Květa Legátová, Jiří Stránský, Zuzana Nováková, Jiří Trávníček.
- romaneto o vlcích, lidech a úkazech.
Próza Zvlčení nahlíží do života dvou rodin: lidské a vlčí. Tu vlčí vyhnali lovci a pastevci ze Slovenska do moravských Karpat, kde se postupně zabydluje. Protože se chová obezřetně, žijí rodiny odděleně, každá ve vlastním světě. Jejich příběhy se však pokradmu přibližují, až dojde k tajemnému prolnutí. A kdesi v pozadí je slyšet baladický tón starých legend.
Konec starých časů ve Zlíně. I tak by se mohl jmenovat nový román A. Bajaji. Nebo také moravský Amarcord — vzpomínání na dětství, těsně po válce, kdy Zlíňané vítali osvoboditele chlebem a solí, na fotbalovém hřišti se konala veselice s popravou „gestapáka" a kdekdo z „buržoustů" věřil v návrat masarykovské republiky a baťovské prosperity.
To dětství mohlo být i šťastné, kdyby nespadla železná opona, Zlín se nestal Gottwaldovem a soudruzi nelikvidovali třídního nepřítele. Tak došlo nejen na rodinu autora, ale i na jejich přátele, tzv. reakcionáře, kteří přicházeli o majetek, postavení i svobodu. A právě postupný rozpad všeho dřívějšího a vyhasínání naděje na převrat — to je leitmotiv Bajajovy knihy. I když se ale životy rodičů a prarodičů hroutily, dětský svět se vznášel vysoko nad starostmi dospělých — až do okamžiku, kdy také jejich životy zasáhly „velké" dějiny a z propletence „pravdolží" se vyklubaly úzkosti a noční můry.
Kniha je stylizována jako výběr z dopisů sestře Janě (Jeanne), s níž autor ono slibné dětství prožíval. Texty, které do krásné modré Dřevnice vložil, občas připomenou tragikomické papírové loďky. Začaly vznikat v šedesátých letech minulého století a původně nebyly určeny k publikaci.
Powieść Antonina Bajai mogłaby nosić wiele tytuł�w, na przykład: Koniec
starych czas�w w Zl�nie albo Morawski Amarcord. To wspomnienia z
tużpowojennego dzieciństwa, kiedy mieszkańcy Zl�na witali wyzwolicieli chlebem
i solą, na futbolowym boisku rozgrywało się karanie gestapowca, a
przedstawiciele tak zwanej burżuazji wierzyli w powr�t masarykowskiej
republiki i prosperity spod znaku Bat`y. To dzieciństwo mogło nawet być
szczęśliwe, gdyby nie żelazna kurtyna.�W prozie Bajai ożywa wielka i mała
historia Czech i Moraw. Kraj to dla autora przestrzeń pamięci: osobistej,
rodzinnej, historycznej, wreszcie: mitycznej. W formie list�w do siostry
prowadzi kronikę miasteczka w czasie gottwaldyzacji, gdy następują pr�by
zaprowadzenia takich zmian, by miasto jak najbardziej przypominało sowieckie
wzory. Zl�n z czas�w pierwszej republiki, ze swoją wolnomyślicielską
atmosferą, miał zostać wymazany z pamięci, podobnie jak miała zniknąć jego
elita społeczna, w tym także rodzina doktora Bajai.