Mon père a décidé que son combat d'une vie serait de ne pas mourir. De ne pas mourir, donc de ne pas vieillir. D'arrêter le temps ? Au début, je croyais qu'il était le seul atteint. Et puis je me suis aperçue que la génération suivante était pire. Voilà le problème. Les gens ne veulent plus mourir. Alors ils volent la vie de leurs enfants. Ce sont des ogres. M. R.
Marion Ruggieri Livres



Návrat do Březinky
- 101pages
- 4 heures de lecture
Útlá kniha, ale silné autobiografické vzpomínky francouzské židovky, kterou nacisté v roce 1944, když jí bylo devatenáct let, odvlekli do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka a pak dalších táborů. V březnu 1944 byla Ginette Kolinka zatčena gestapem společně se svým otcem a dvanáctiletým synovcem, a deportována do Osvětimi - Březinky. Následovaly deportace do Bergen-Belsenu, Raguny a Terezína. Tato kniha přináší ojedinělé svědectví o tom, co Ginette Kolinka viděla a zažila ve vyhlazovacích táborech. Vypráví o tom, co ona a statisíce dalších museli přežít. Bití. Hlad. Nenávist. Zimu. Slova. Nahotu. Nepředstavitelnou špínu. Krutost. Barbarství. Ale někdy také sounáležitost. Vzpomíná na šaty, které dostala, a které ji zachránily. Ginette Kolinka o tom všem vypráví proto, aby se na to nikdy nezapomnělo. Abychom stále měli na paměti události, které by se neměly opakovat. A čím více náš svět zabředá do války a nenávisti, tím více bychom si o událostech a hrůzách tehdejší doby měli vyprávět a číst. Nakladatelská anotace. Kráceno.
Der Vater, Mitte fünfzig, will nicht altern. Die Tochter, gerade dreißig, will nicht erwachsen werden. Der Vater hat eine -junge- Freundin nach der anderen. Die Tochter ist mit einem Mann zusammen, der genauso alt ist wie ihr Vater. Der Vater ist nach der Blonden-Phase, der asiatischen Phase und der Model-Phase jetzt bei einer praktizierenden Katholikin gelandet. Diese ist nicht nur viel jünger als die Tochter, sie zieht sich auch noch sexy an und trägt Highheels. Im Gegensatz zur Tochter. Und dann haben sie ein Dinner zu viert. Temporeich und mit ungeheurer Situationskomik erzählt Marion Ruggieri die sehr persönliche und doch universelle Geschichte einer Vater-Tochter-Beziehung.