Plus d’un million de livres à portée de main !
Bookbot

Lenka Merglová Pánková

    1 janvier 1962
    Jan Koula : Novorenesančník a Vlastimil : užité umění v tvorbě architekta 19. století
    Josef Škorpil (1856-1931). Příběh plzeňského muzejníka a jedné muzejní sbírky
    Jaroslav Ježek
    Keramická škola Znojmo/Karlovy Vary
    Ceramics from the House of Amphora: 1890-1915
    • Here is the definitive account of the House of Amphora, the innovative ceramic artworks bearing that name in fact or by association, and the five workshops that produced them.With access to the most extensive Amphora collections worldwide and recently unearthed archives and records from the Czech Republic, the authors - all three specialists in their fields - piece together a fascinating story of talent, ambition, family ties and innovation. They journey from Amphora's beginnings in the Turn-Teplitz region of what was once Bohemia, to foreign markets where their artworks garnered mass appeal and on to the world's largest art exhibitions of the late 19th and early 20th centuries.Cognizant that all works of art reflect the times from which they emerge, the authors discuss the vital relationship between the ceramic workshops and the many movements - political, economic and artistic - that swept through Europe and the rest of the world at that time. Included are hundreds of specially commissioned photographs with detailed descriptions, chapters on collecting, care and conservation, and a lengthy study of marks, signatures and the Amphora numbering system.

      Ceramics from the House of Amphora: 1890-1915
    • Jaroslav Ježek

      • 246pages
      • 9 heures de lecture

      Jaroslav Ježek je nejznámější postavou novodobé historie výroby československého porcelánu. V porcelánovém průmyslu začal pracovat roku 1949 během své studentské praxe, první porcelánkou, v níž působil, byla Thunská továrna v Klášterci nad Ohří. Po spojení všech československých porcelánek v národní podnik Karlovarský porcelán působil Jaroslav Ježek ve Vývojovém závodě Lesov, kde pod jeho vedením připravoval tým skvělých řemeslníků prototypy pro následnou sériovou výrobu. Navržené a vyvzorované soupravy i plastiky reprezentovaly československou porcelánovou výrobu na mezinárodních výstavách a veletrzích nebo byly přihlašovány do soutěží průmyslového designu, kde pravidelně získávaly nejvyšší ocenění. Nejpopulárnějšího uznání se Jaroslavu Ježkovi dostalo na Expo ’58 v Bruselu, kde jeho souprava Elka a plastiky hřebečků patřily do kolekce oceněné Grand Prix a zlatou medailí. Během Ježkova života se měnily nejen výrobní technologie, ale i vztah společnosti k porcelánové soupravě. Z exkluzivního předmětu určeného pro sváteční okamžiky se pomalu stávalo běžné spotřební zboží. Ježek navrhoval soupravy pro běžný stůl, ale měl snahu udržet hodnoty porcelánu pomocí malosériových souborů nebo originálních dekorů. Nakreslil desítky konvic, hrnků, terin, omáčníků, dekorů a figurek, věnoval porcelánu celý život a porcelán mu na oplátku umožnil uplatnit vrozený talent. Prostřednictvím jeho porcelánových tvarů lze prakticky sledovat celý umělecký vývoj československé porcelánové soupravy i plastiky po celé velmi dlouhé období od 50. až do 90. let dvacátého století. Z jeho úspěchů, ale i každodenních snah zachycených v pracovních zápisnících lze získat představu o běžné praxi a životě v československém porcelánovém průmyslu.

      Jaroslav Ježek