Francesco Carletti Livres

Francesco Carletti zemřel v roce 1636 a uplynula ještě hezká řádka let, než zpráva, kterou nejprve ústně podal velkovévodovi Ferdinandu Medicejskému a pak sám sepsal, byla vytištěna a vydána a stala se literaturou. Nebyl módní vzdělanec, humanista a spisovatel, zanechal nám však doklad mnohemcennější. Na cestu se nevydal proto, aby o ní vyprávěl; cestoval, aby obchodem nabyl jmění, a jeho text měl být spíše poučením a radou pro ty, kdož by ho chtěli následovat. Carletti byl bystrý pozorovatel a dovedl zajímavě vyprávět: strohým způsobem, v němž se vyhýbá jakémukoliv soudu či odsudku, popisuje průběh plavby, svá vyjednávání a obchody. Největší pozornost přitom samozřejmě věnuje zboží a jeho cenám, hodnotě a směně peněz, zvykům, jež souvisejí s obchodem a výrobou, i mravům domorodců. Jeho věcnost obchodníka se ve vyprávění stává realismem životního postoje i literárního stylu. Carlettiho vyprávění je bezprostřední a je spjato a jeho vlastním pohnutým osudem během obtížné cesty. Po čtrnáctiletém putování byla jeho loď zajata a zboží zabaveno a autor sám strávil několik let marnou pří o ztracený majetek, až nakonec se zklamán vrací do rodné Florencie.

Im Jahr 1594 segelt Francesco Carletti im Alter von 21 Jahren mit seinem Vater zu den Kapverdischen Inseln um dort Sklaven zu kaufen. Seine Reise führt ihn weiter nach Kolumbien, Peru, Mexiko, zu den Philippinen, nach Japan und China. In Macao stirbt sein Vater, bei St. Helena gerät Carletti in die Fänge von holländischen Piraten und verbringt gezwungenermaßen drei Jahre erfolglos für sein Eigentum prozessierend in Middleburg. 1606 kehrt er nahezu mittellos nach Florenz zurück, wo er dem erlebnishungrigen Großherzog Ferdinand de Medici von seiner Reise berichtet – von den Festtagstänzen der Indios in Lima, den sexuellen Bräuchen der Bisaios auf Luzon und dem Hurrikan auf Macao. Der für alle Eindrücke aufgeschlossene Welt- und Menschenbeobachter Carletti berichtet von exotischen Begebenheiten, verschließt seine Augen aber auch nicht vor der harten Realität und wird beim Sklavenhandel vom eigenen Gewissen geplagt.