V. S. Johanes Livres

Nové, opravené a doplněné vydání knihy představující hermetickou praxi podle Pierra de Lasenic. Hovory s Pierrem de Lasenic vznikly v letech 1935-1944 jako studijní text z iniciativy Vladislava Kužela. Během několika společných, vždy zhruba týden trvajících setkání kladl Kužel Lasenicovi otázky a zaznamenával jeho odpovědi, týkající se práce s magickými zrcadly, tvoření subtrahentních bytostí, dynamiky astrálního světa, povahy živlových bytostí, přenosu pocitu voltem aj. Hovory s Lasenicem vyšly knižně až roku 1993, tehdy je k vydání připravili Kuželův žák malíř Jan Solovjev a nakladatel a hermetik Vladislav Zadrobílek. Nové vydání v redakci Lukáše Loužeckého je rozšířeno o dodatečně objevené rukopisy jednotlivých částí Hovorů, jeho součástí je také Učebnice imaginace. Pierre de Lasenic (1900-1944, vlastním jménem Petr Kohout) je považován za nejvýraznější postavu českého meziválečného hermetismu. Věnoval se alchymii i tarotu, pronikl do esoterismu starého Egypta, jeho doménou však byla magie, včetně magie experimentální.

Láska a služba druhým - základní prostředek duchovního rozvoje a naplnění života - musí mít přednost před všemi našimi dalšími aktivitami nejenom na této zemi, ale i mimo ni. Kniha předkládá filozofii jednoho z největších amerických mystiků přírodních léčitelů a jasnovidců Edgara Cayceho. Zabývá se láskou, zdravím, odpuštěním a také otázkami reinkarnace, karmy a smyslu života.

Přehled nerostů vyskytujících se na našem území v kapesním formátu s ilustracemi Jana Solovjeva.

Kapesní atlas uvádí popis a vyobrazení nejdůležitějších a nejzajímavějších ptáků s údaji o době a místě jejich hnízdění, o způsobu obživy, o tom, kteří z nich se v zimě stěhují do teplých krajů apod. Radí také, jak a kde ptáky pozorovat a vysvětluje charakter a význam ptačíhozpěvu.

Publikace, kterou máte v rukou, je výrazem výtvarníkova vypravěčského umění, jež tvoří „curriculum vitae“ malířovy osobnosti a řada vzpomínek na známé i méně známé postavy, s nimiž se setkal a setkává. Kniha svědčí o hluboké autorově vzdělanosti. Vyzrálé autorovo vypravěčství svědčí o jeho malířském smyslu pro ozvláštňující detail, o výstižnosti jeho charakterizačního umění, o schopnosti epizodou postihnout celý problém. Pro značnou část čtenářů je cenné zanícené i kritické zachycení dobové atmosféry, kterou nezažili, ale jež je nezbytnou součástí historické paměti. Radost z vyprávění a jeho šťavnatost se střídá leckdy s aforističností i občasným smyslem pro náznak a tajemnost. Solovjev dokáže nasvětlit známé osobnosti nečekaným, nicméně výstižným pohledem, který vyplývá z jeho dlouhodobých dušezpytných znalostí. Ty jsou zřetelné i z autorova smyslu pro odhalení vlastního nitra.