V osmém svazku edice Skrytá moderna se zaměřujeme na opomíjený Almanach na rok 1914 (1913), významné skupinové vystoupení předválečné avantgardy. Přípravy na almanach zahrnovaly organizaci skupinových čtení a diskuse, které navazovaly na generální polemiku z roku 1912. Do plánovaného druhého ročníku se počítalo se spoluprací absentujících autorů, avšak události první světové války, jako odvod některých účastníků na frontu nebo úmrtí jiných, znemožnily pokračování. Příspěvky almanachu, i když umělecky nevyvážené, manifestují přihlášení k dynamicky se proměňujícímu životu civilizace. V poezii se uplatňuje volný verš (K. Čapek) a v próze synchronní polyperspektivnost, inspirovaná kubismem (J. Čapek). Autoři, ovlivněni vitalismem a futurismem, se odvracejí od symbolistně-dekadentní generace a hlásí se k životu „tady a teď“, přičemž oceňují inovativní přístupy v umění více než dokonalou formu textu. Almanach zdůrazňuje umělecký syntetismus a propojení s dalšími uměleckými obory, čímž se stává důležitým mezníkem v české literatuře, předznamenávající vystoupení poválečné avantgardy. Publikace vznikla ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci.
Jan z. Wojkowicz Livres
- Jan z Wojkowicz
- Jan z Vojkovic
- Jan Nebeský z Wojkowicz




Lehce kuriózní pokus o jakousi parafrázi na Erbenovu baladu "Svatební košile". Autor celkem věrně přejímá formu i obsah, jediný rozdíl tak tkví v tom, že hlavní hrdinka Maryčka nevolá svého skutečného milého, ale vykouzlí jakéhosi ideálního, neexistujícího nočního milence, kterým se samozřejmě ukáže být sám ďábel, takže (a to je druhý rozdíl oproti Erbenově předloze) celá balada končí tragicky - Maryčka je nenávratně stržena vyvolaným ďáblem do hlubin půlnoci.